....

Chyba na stránce: Společenství přátel skautingu - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/stredisko/lide/spolecenstvi-pratel-skautingu/4806-spolecenstvi-pratel-skautingu"

SPOLEČENSTVÍ PŘÁTEL SKAUTINGU

Společenství přátel skautingu může mít mnoho podob podle toho, jak se ve středisku či oddíle rozhodnete. Je jen na vás, kdo bude součástí takovéhoto širšího společenství, kdo se o společenství bude starat, jak ho pojmenujete a hlavně proč ho budete budovat. Důvodem může být potřeba mít “expertní” základnu pro středisko v případě nárazové potřeby či potenciální zdroj spolupracovníků v různých oblastech skautské činnosti a mnoho dalších.

Vybudujte si takové společenství u vás a využijte příležitosti obklopit se dalšími skvělými lidmi, kteří mají chuť pomoci, chtějí být středisku/oddílu nablízku a přispět k jeho rozvoji.
Neváhejte si více přečíst níže!

Společenství přátel skautingu

Při vedení střediska či oddílu je vždy třeba zajistit mnoho činností, úkolů a práce. Je dobré, pokud se o tuto práci vedení střediska může podělit s někým dalším. Někdy však není snadné další více či méně aktivní spolupracovníky najít. A nejen proto má smysl se zamyslet nad budováním společenství přátel skautingu kolem vašeho střediska/oddílu.

Společenství bude mít taková pravidla, jaká mu nastavíte - záleží jen na vás, jak o něj budete pečovat a zapojovat do činnosti střediska, jak často budete s jeho členkami a členy v kontaktu, jaká pravidla fungování skupině nastavíte a jak ji pojmenujete. Může se jednat jak o bývalé činovníky, tak o aktivní rodiče členů a členek střediska, sympatizanty z řad veřejnosti a další. Péče o společenství nemusí zabrat mnoho času a nemusí být na vedoucím střediska. Vše je jen o domluvě s ostatními v týmu.

Budování společenství nemá být další povinností vedoucí/ho, je naopak velkou příležitostí obklopit se dalšími skvělými lidmi, kteří mají chuť pomoci, chtějí být středisku/oddílu nablízku a přispět k jeho rozvoji. Proč takové společenství budovat?

  • jako potenciální zdroj spolupracovníků v různých oblastech činnosti (hospodaření, starost o nemovitosti střediska, příprava střediskových akcí, ...)
    • odlehčení stávajícím činovníkům a delegování úkolů širšímu okruhu lidí
    • “prostor” odkud lze čerpat dospělé nováčky, kteří se budou aktivně podílet na chodu střediska
  • jako “expertní” základna pro středisko v případě nárazové potřeby (IT, stavař, grafik, účetní, …)
  • jako jedna z cílových skupin pro fundraising
  • jako základna bývalých/méně aktivních skautů pro mentorování (pro jakákoli témata spojená se skautingem)
  • jako kontakty skrze které se můžete dostat k jiným lidem
  • a mnoho dalšího

Článek vznikl s cílem pomoci s budováním společenství přátel kolem vašeho střediska či oddílu. Vnímáme potřebu jednotek pracovat s méně aktivními lidmi kolem nich tak, aby to oboustranně fungovalo a neztrácely se vzácné kontakty či kdysi vybudované dobré vztahy nebo aby se naopak nové vztahy vytvořily.

Článek nemůže, a ani to není jeho cílem, ukázat vám jednu správnou instantní cestu, jak pracovat s širším okruhem lidí kolem vašich středisek a oddílů. Má být spíše inspirací, jak taková spolupráce může vypadat, jak se členy a členkami společenství můžete pracovat a na co přitom nezapomenout.

Pozn. v článku dále pro jednoduchost hovoříme pouze o středisku, ale vše je platné také pro oddíly.

Článek je rozdělen do následujících kapitolek:

  1. Sedněte si s týmem a pobavte se nad otázkami
           a) Proč/s jakým cílem chcete společenství vybudovat
           b) Kdo se o společenství bude starat
           c) Kdo mohou být potenciální členové společenství
           d) Jak nastavit vzájemné vztahy a komunikaci mezi střediskem
               a společenstvím
           e) Jaká bude péče o společenství
  2. Oslovte potenciální přátele vašeho střediska
  3. Vytvořte a udržujte evidenci oslovených lidí a zvolené komunikační kanály
  4. Pečujte o společenství
  5. Vyhodnocujte spolupráci


Krok za krokem:

1. Sedněte si s týmem a pobavte se nad otázkami:

          a) Proč/s jakým cílem chcete společenství vybudovat

Nejdůležitější je mít jasno v tom, proč byste vlastně takové společenství měli a chtěli vytvářet, za jakým účelem, s jakým smyslem. Zdánlivě jednoduchá otázka, ale doporučujeme ji nepodcenit :)
Chcete mít jen přehled, koho kolem střediska máte? Chcete mít v budoucnosti všechny členky a členy společenství registrované? Jak je chcete ve středisku aktivně zapojit? Chcete jen skauty? Chcete i rodiny s dětmi? Chcete je oslovovat pro dary středisku? Otázek je mnoho a je třeba si na ně odpovědět.

Základní možnosti:

  • odlehčení stávajícím činovníkům a širší rozdělení opakujících se úkolů pro středisko
  • “expertní” základna pro středisko v případě nárazové potřeby (IT, stavař, grafik, účetní, …)
  • základna bývalých/méně aktivních skautů pro mentorování (pro jakákoli témata spojená se skautingem) - více o mentoringu najdete tady
  • "prostor" k získávání dospělých nováčků ochotných aktivně se zapojit do chodu střediska (někdo, kdo v minulosti prošel skautskou výchovou; aktivní rodiče; někdo z okolí, kdo sympatizuje se skauty a s vaším střediskem - kamarádi, partneři,...)
  • jedna z cílových skupin pro fundraising

Dle vašich potřeb ve středisku a zvoleného poslání a cílů společenství před dalšími kroky ještě zvažte, zda je tohle to správné společenství. Ve středisku můžete také pracovat s jinými formami:

Klub kmene dospělých
Je oddíl, kde probíhá program Kmene dospělých, jehož součástí je podpora oddílů mladších členů. Všichni členové registrovaní v takovém klubu jsou starší 18ti let a je jich minimálně 5. Vedoucí klubu (pozice zástupce nemusí být obsazena) má buď vůdcovskou zkoušku, nebo čekatelskou zkoušku + zkoušku pro vedení klubu Kmene dospělých.

Klub rodinného skautingu
Typicky sdružuje rodiče a jejich děti (které mohou a nemusí být členy Junáka - českého skauta) a všichni společně realizují „rodinný skauting“. Děti v klubu rodinného skautingu jsou často velmi malé, i batolata nebo děti výrazně předškolního věku. Klub má minimálně 4 dospělé členy. Vedoucí klubu (pozice zástupce nemusí být obsazena) má alespoň čekatelskou zkoušku.

Ve středisku máme za každý oddíl určeného jednoho člověka ( krycí jméno "chapadlo"), který má (a cíleně udržuje) kontakty na exčleny, s bývalými vedoucími a spřízněnými dušemi. Existuje poloveřejný seznam kam může někdo nahlédnou (např. potřebuju vytisknout větší množství materiálu a tenhle odddíl má jednoho ochotného exvůdce v tiskárně) a přes chapadlo daného oddílu ho zkontaktuje.
          (Dukát - Michal Šimek, České Budějovice)

          b) Kdo se o společenství bude starat

Možností je mnoho a neměla by to být další povinnost vedoucího střediska či jiného činovníka, který má na starosti hodně jiných aktivit ve středisku. Zkuste si sepsat, kdo všechno se v tuto chvíli kolem střediska “točí”, ať už má či nemá činovnickou funkci.
O kom mluvíme? Např.:

  • činovníci bez specifické náplně práce
  • členové Klubu kmene dospělých či Klubu rodinného skautingu
  • dospělý nováček, kterého najdete konkrétně pro tuto roli (ze začátku)
  • a další

Ať se toho ujme kdokoli, nezapomeňte s ním sepsat dobrovolnickou dohodu (po jakou dobu se o společenství bude starat; jak o ně bude pečovat a co dalšího tato role bude obnášet; co může očekávat za podporu od vedení střediska; …) - více k dohodě najdete zde.

          c) Kdo mohou být potenciální členové společenství

Na základě stanovených cílů si napište, kdo konkrétně by do společenství přátel skautingu mohl spadat. Nezapomeňte, že s každou skupinou (rodiče, bývalí členové,...) je třeba  pracovat trochu jinak a může to pro vás být důležité při rozhodování, s kým začnete.
Jaké jsou možnosti?

  • bývalí členové
  • bývalí vedoucí
  • bývalí členové s dětmi
  • rodiče členů
  • veřejní partneři (starostové atd.)
  • skautky a skauti 18 +, kteří teď odchází za školou do jiného města a přestávají být tolik aktivní

“Jako náš aktuální problém vidím, že se snažíme skloubit práci s bývalými členy, rodiče stávajících členů a externí příznivce, tyto skupiny mají málo společného, hledáme cestu. Ale jinak to funguje pěkně, daří se nám komunikovat pomocí newsletterů a dvakrát do roka je setkání, členové příležitostně pomůžou, dokonce občas někdo pošle sponzorský dar. Jsme ale teprv na začátku.”
          (Vilém Řiháček, Brno)

          d) Jak nastavit vzájemné vztahy a komunikaci mezi střediskem a společenstvím

Podle vybraných předchozích bodů se bude odvíjet, jak budou fungovat vztahy ve společenství a pak mezi společenstvím a vámi jakožto vedením střediska.

Otázky k zamyšlení:

Budou vztahy s členkami a členy společenství spíše formální nebo neformální? Nebo různě?
Budou přátelé skautingu komunikovat také mezi sebou nebo jen s vámi?
Jak je představíte ostatním členům střediska? Nebo to není třeba?
Jak budete pracovat s tím, že členky a členové společenství mohou být navázaní na různé členy střediska?

Je nezbytné mít jasno v tom, kdo s kým co a jak řeší, aby nevznikaly zbytečné zmatky v komunikaci mezi střediskem a společenstvím. Předejdete tak nedorozuměním a naopak podpoříte chuť přátel skautingu být ve spojení se střediskem.

          e) Jaká bude péče o společenství

Více k péči o společenství se dočtete níže ve čtvrté části.

2. Oslovte potenciální členky a členy společenství přátel vašeho střediska

Pravděpodobně už kolem sebe pár lidí, kteří vám budou spadat do společenství přátel skautingu, máte. Lišit se bude míra a forma jejich zapojení, frekvence vzájemného kontaktu a účasti na nějakých akcích apod. A lišit se bude také “skupina”, kam byste je zařadili (rodiče, bývalý členové, …). Podle vámi zvolené cílové skupiny/cílových skupin se rozhodněte, jak je oslovíte, jak se s nimi znovu spojíte, jak jim povíte o svém záměru a zjistíte jejich (ne)zájem.

Některé možnosti, jak je oslovit:

  • formulář na webu střediska, přes který se sami “hlásí”
    • cílí spíše na rodiče, lidi zvenku, experty apod.
    • šance na oslovení není příliš vysoká (vyžaduje aktivitu ze strany zájemců)
    • je potřeba zvážit, za jakým účelem budete lidi hledat přes formulář (jestli obecně na zájem o skauting a pak až s nimi budete řešit konkrétnější podobu zapojení nebo rovnou na konkrétní věci, které středisko aktuálně potřebuje)
  • aktivní obeslání e-mailem
    • cílí spíše na bývalé členy, kamarády a známé současných vedoucích, rodiče členů
    • tato varianta předpokládá, že už máte nějaký seznam lidí, které chcete (znovu) oslovit a znáte jejich e-mailové adresy
  • pozvání na akci a tam je oslovit osobně
    • cílí teoreticky na kohokoliv (může se jednat o veřejnou akci nebo akci střediska k jeho výročí apod.)
    • časově náročnější, ale nejúčinnější
    • je dobré už vědět alespoň oblasti ve středisku, pro které by se vám ten či onen hodil a mohlo to pro něj být zajímavé
  • osobní oslovení při vyzvedávání dětí po střediskových akcích
    • cílí zejména na rodiče

Pokud se s někým rovnou domluvíte na konkrétní podobě spolupráce, je dobré s ním projít všechny náležitosti dobrovolnické dohody (viz výše). S každým z těchto oslovených byste měli dojít k oboustranně sdílené představě, co chce on/ona a co můžete očekávat vy. Někdo bude mít ze začátku zájem jen o zasílání newsletterů a možná přijde občas pomoci na nějakou brigádu. S někým se rovnou domluvíte, že vám bude následující rok spravovat web apod.

“Na začátku jsme se snažili to nastavit tak, aby členy byli všichni, kdo o to projeví zájem. Tzn. prvotní aktivita byla na lidech (rodičích, příznivcích) - máme na stránkách i jakýsi přihlašovací formulář. Aktivně se ale přihlásilo jen minimum lidí, tak jsme zvolili přesně opačnou cestu - obeslali jsme úplně všechny, koho jsme uznali za vhodné s tím, ať se odhlásí všichni, kdo nemá zájem nebo ho to obtěžuje. Neodhlásil se nikdo :-) V mailing listu je přes 200 lidí, na akce chodí 15-30 lidí. Čekáme, jak se to usadí.”
          (Vilém Řiháček, Brno)

3. Vytvořte a udržujte evidenci oslovených lidí a zvolené komunikační kanály

Evidence přátel skautingu

Výše popsanými i dalšími nepopsanými způsoby získáte pár až desítky potvrzených kontaktů. Co s nimi dál, abyste o ně (zase) nepřišli? Vytvořte si jednoduchou evidenci a využijte třeba Google Disk, ve kterém ji můžete jednoduše přizpůsobit vašim potřebám. Stačí pár údajů jako jméno a kontakt a pak hlavně informace o formě komunikace a spolupráce, na které jste se domluvili (s čím mohou pomoci, na co a jak často je můžete oslovovat, zda mají zájem o zasílání newsletteru nebo členství ve FB skupině, kdy jste s nimi naposledy o spolupráci hovořili,...).
Je na vás, komu evidenci zpřístupníte, ale doporučujeme počet lidí spíš omezit (koordinátor společenství, vedoucí střediska,...). Odvíjet se to také bude od toho, jak nastavíte tok informací a komunikaci se členami a členkami společenství.

Komunikační kanály

Některé komunikační kanály potřebují také jistou údržbu. Ve Facebook skupině je potřeba aktualizovat lidi v ní, u mailové konference zase e-maily na nováčky apod.

4. Pečujte o společenství

Jak se o společenství můžete starat? Co pro ně můžete všechno dělat? Jak s jeho členy a členkami můžete být v kontaktu?

Možnosti pro inspiraci:

  • jednou měsíčně/za dva měsíce jim posílejte střediskový newsletter
    • může obsahovat informace o aktuálním dění ve středisku; o možnosti přispět finančně na opravu klubovny; pozvánky na společné akce; výzvu, že hledáte pomoc s dopravou věcí na tábor; fotky z oddílových a střediskových akcí; poděkování za pomoc apod.
    • k rozesílce newsletteru je dobré přidat informaci o možnosti vyřazení z databáze adresátů
  • využijte e-mail/skype k oslovení konkrétního člověka (o kterém už víte, co vám může a chce nabídnout) na konkrétní poptávku (tisk, odvoz, web,...)
    • podle toho, co středisko aktuálně potřebuje
    • pozor, abyste nepřepískli množství takových žádostí (např. aby vám jeden tatínek u něj v práci netiskl úplně všechny materiály)
  • vytvořte Facebookovou skupinu, nebo je pozvěte do stávající střediskové (záleží, jaký účel by měla plnit)
    • tok informací o středisku
    • žádosti o pomoc
    • informace o aktivitách a setkáních společenství
  • podpořte osobní setkání a alespoň jednou/dvakrát do roka uspořádejte společnou akci, např.:
    • oheň na táboře pro všechny s možností přespání
    • jarní či podzimní grilovačka u klubovny
    • setkání u příležitosti výročí střediska
    • společná brigáda (stavění tábora, oprava klubovny,...) spojená s posezením, kytarou a dobrým jídlem, aby to nebyla “jen” práce
  • děkujte jim
    • zvolte vhodnou formu podle toho, co je konkrétní lidi opravdu potěší (poděkování před účastníky akce, drobná pozornost, vyznamenání, milý e-mail nebo “dopis”)
    • oddíly pro ně mohou hromadně něco vyrobit k Vánocům
    • poděkování by však mělo být přiměřené situaci a pomoci, tak opatrně na přehánění
    • více k děkování najdete zde, k vyznamenáním zde
  • přemýšlejte nad každým, kde by se krom základní domluvené pomoci ještě mohl uplatnit - postupně zkoušejte dle potřeby větší zapojení v nějakém oddíle
    • je to náročné na tipování, kdo by o to mohl mít zájem, ale zároveň s kým by oddíl dokázal spolupracovat (u bývalých skautů je to snazší než u rodičů či jiných dospělých nováčků)

“My jsme na středisku takovej Klub přátel Junáka vytvořili a funguje to celkem dobře. Po půl roce fungování je pořád v zárodku a bude to chtít nejspíš ještě dost času a energie, než začne nějak samostatně fungovat, ale zatím to dává možnost rodičům dětí, bývalým členům, kamarádům nebo i nově příchozím dospělým se nějakým způsobem do střediska zapojit, seznámit se a mít trochu přehled o dění ve středisku”
          (Boro - Libor Brzobohatý, Brno)

5. Vyhodnocujte spolupráci

Z pohledu vedoucí/ho střediska má spolupráce má dvě roviny - jednak vůči koordinátorovi, který má společenství přátel skautingu na starost, a druhá právě s členy klubu přátel skautingu. Obě spolupráce je dobré čas od času zhodnotit, nejlépe oboustranně.

S koordinátorem společenství jde o zhodnocení naplňování dohody uzavřené na začátku spolupráce. S vedoucí střediska by si měli říct, zda se věci daří či nedaří tak, jak plánovali, zda koordinátorovi tato forma zapojení stále vyhovuje, jestli na jedné či druhé straně nedošlo k nějakým změnám (časové možnosti, motivace,...) a další. Následovat by měla úprava dohody s plánem na další domluvené období.

Podobné zhodnocení, byť v menší míře, by měl vedoucí střediska či koordinátor provést i se spolupracovníky z řad přátel skautingu. Jednou do roka (při rozjezdu klidně už po půl roce) je namístě provést  sběr zpětné vazby od celého společenství - abyste dokázali reagovat na jejich potřeby, jejich způsoby komunikace, jejich časové možnosti. K tomu můžete využít např. krátký Google formulář jako dotazník, nebo rychlou anketu na některém osobním setkání.
Více k hodnocení spolupráce najdete tady.

Závěrem

Zdá se vám, že je to až příliš práce? Vrátíte-li se na samotný začátek, připomenete si, že jaké společenství vytvoříte, takové ho budete mít. Smyslem není se na péči o společenství “odpálit”, ale obklopit se (staro)novými tvářemi a využít jejich potenciál pro rozvoj střediska. Možná konečně budete mít účetní, kterou to skutečně baví a rozumí tomu, nebo nového dospělého člena, který bude moct jezdit na výpravy a postupně se stane samostatným a plnohodnotným členem oddílové rady.
Pojmenujte si, proč právě u vás by společenství mělo nyní smysl a kdo by v něm mohl být. Pokud se k tomu v dohledné době nedostanete, tak alespoň těm, které kolem sebe teď máte, dávejte najevo, že k vám patří, a nebojte se je v případě potřeby oslovit a požádat o pomoc.

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 1355x

Práce s článkem

0
kladných hlasů

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace: