Metodiku Dospělí vítáni můžete číst z několika zdrojů. Pro četbu na počítači a mobilu doporučujeme ONLINE verzi. Naleznete zde o proti ostatním verzím navíc interaktivní materiál - audio, video a odkazy k dalším zdrojům.

Kromě online verze metodiky nabízíme další možnosti

• PDF verze metodiky - vhodná k tisku
• PDF verze Taháku - vhodná k tisku

 

Pro ty z vás, kterým vyhovuje formát Křižovatky necháváme níže text metodiky bez ilustrace.

 

---

 

 

Dospělí vítáni

 

Metodika zapojení dospělého nováčka do skautské činnosti

 

Obsah

• Prolog
• 1. Úvod
• 2. Kdo je dospělý nováček
• 3. Oslovil mě dospělý zájemce
• 4. Hledám dospělého nováčka
• 5. Dospělý nováček se chce stát skautem
• 6. Dospělý nováček se chce stát skautským vedoucím
• 7. Závěr
• Epilog
• Zpětná vazba a kontakt

 

Kolektiv autorů: Aleš Jelínek, Jaroslav Petřík, Josef Boubín, Jana Jirasová, Klára Sotonová, Vladimír Cvrček
Grafika, sazba: Lukáš Cupal
Fotografie v publikaci: str. 2 - Lucie Horáková,
str. 4 - David Urban, str. 7 - Zuzana Havlínová,
str. 9 - Petr Kalousek, str. 10 - Štěpán Hašek,
str. 11 - Petr Kalousek
Vydal:
Junák – český skaut, Tiskové a distribuční centrum, z.s.
Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1
jako svou 346. publikaci
První vydání, náklad 2400 kusů, Praha, květen 2020
Vytiskla tiskárna: AZUS Březová, s.r.o.
U přádelny 88, 357 03 Svatava, www.azus.cz
ISBN 978-80-7501-141-1
Za laskavé poskytnutí ilustrací děkujeme společnosti 60seconds – 60seconds.cz. Děkujeme všem, kdo se zapojili do oponentury a komentování textů.

Prolog

Poprvé jsem zaklepal na dveře nejbližšího vodáckého oddílu asi v šestadvaceti letech s tím, že mám chuť pomáhat s dětmi. Asi tak nějak naivně si Hurvínek představuje válku. Vše zde běží jako na drátkách, parádní klubovna, kluci skvěle fungují v družinách. Čas ubíhá, ale stále jsem spíše do počtu. Nemám zde žádnou roli, družinový systém si dobře vystačí. Starší kluci umí některé věci daleko líp než já – minimálně uzly, morseovku. Od rituálů, kroje, hymny mám odstup. Skautské hodnoty se mi líbí, ale zákony jsou přespříliš striktní. To někdo opravdu hodlá nikdy nezalhat? Na víkendy moc nemám čas, s tím jsem původně nepočítal. Do party věkově o dost mladší, či naopak o dost starší, se mi nedaří zapadnout – v oddíle, ani pak na kurzu, kam mě poslali, abych jim mohl být nějak platný. Za půlrok toho o skautech vím dost, ale hodně toho doopravdy nechápu. Pak tato epizoda skončila, v životě je najednou moc změn – lásky, pak stěhování jinam.

Říká se, že podruhé člověk nevstoupí do stejné řeky – asi proto se přede mnou objevil tentokrát pěší oddíl, shodou čísel „druhý“. 

Je o deset let později – malé město, rodina se dvěma malými dětmi. S místními skauty se potkám, když potřebuji půjčit základnu na jednu velkou akci pro rodiny. Kupodivu vedoucího střediska naše plány zaujmou, dokonce se akce zúčastní a naše pojetí se mu moc líbí. Zjišťuji, že je to fajn chlap. Po prázdninách mě zve na pomoc se světluškami, které vede. Spolupracujeme asi rok a půl a postupně získávám prostor k iniciativě. Jen to hodně drhne doma. Svoje děti potřebuji brát s sebou a aktivity pro větší je často nebaví. A děti už máme tři. Nakonec se musím stáhnout, rodina mě teď potřebuje doma. Za uplynulý čas jsem pozvolna na ledacos změnil náhled. Neprobírali jsme nikdy otevřeně myšlenkové základy, ale měl jsem kolem sebe dobré vzory i čas na zažití.

Do třetice všeho dobrého – „třetí“ oddíl. Více než dva roky uběhly a děti mi rostou. Hodně jsem vypadl z dění, ale začínám myslet na to, že bych se chtěl vrátit, jak jen to půjde. A cesta se našla. Na středisku by podpořili založení benjamínků a to by se dalo i s vlastními dětmi. Teď už do toho jdu s rozmyslem, ale i tak jsem náročnost podcenil. Rozjet nové a pro děti zajímavé schůzky, přitom chodit na školení, střediskové rady, narychlo zmáknout zdravoťák. Slib skládám na slavné výročí 100 let od vzniku republiky – po patnácti letech od prvního vstupu do Junáka. Když týden na to pak začíná vůdcovský kurz zaměřený na starší účastníky, dlouho neváhám. Nakonec právě skautské kurzy se nejvíc podepsaly na definitivním dovršení mého přechodu z nováčka ve skauta.

Mám na starost oddíl malých dětí. Postupně se nabalují další a potřebujeme pro ně víc vedoucích, stále rosteme. Daří se nám domluvit se s některými rodiči a vzniká fajn parta dospělých, co vede fajn partu dětí. Nedávno se registrovali v Junáku a já uvažuji o tom, jak jim pomoci nalézt přímější cestu, než jakou jsem prošel já, k opravdovému přijetí skautské lilie.

1. Úvod

Skauting přitahuje lidi v každém věku. Dospělým nabízí nejen kompas pro život a společenství, v němž často vznikají krásná a celoživotní přátelství. Nabízí jim také možnost služby a smysluplné práce pro druhé a tedy velké životní bohatství.

 

Naše životní cesty jsou klikaté a vycházejí z různých míst. Někteří měli to privilegium zažít dětství či dospívání ve skautském oddíle, jiným skauting učaroval až v dospělosti. Máme radost z toho, že se do našich oddílů a středisek v posledních letech přidává více dospělých. Část z nich zažila skauting krátce jako děti, jiní dosud tu možnost neměli; společná jim je touha přijmout skauting jako způsob života a často také věnovat čas a energii podpoře výchovy kluků a holek ve skautských oddílech. Všechny takové dospělé vítáme a jsme přesvědčeni, že obohacují skautské společenství a pomáhají jeho zdravému vývoji. 

S potěšením pozorujeme, že existuje množství středisek a oddílů, kterým se daří tyto „dospělé nováčky“ s úspěchem vzít mezi sebe a pomoci jim v prvních krocích na skautské stezce. Vnímáme ale i obavy z míst, kde takové pokusy příliš nefungovaly nebo kde s takovou situací dosud není žádná zkušenost. Vážně bereme i varování před možnými riziky, která zapojení dospělých „zvenčí“ může přinášet, zvláště jedná­‑li se o přímé zapojení do práce s našimi nedospělými členy.

 

Tato metodika se proto snaží shrnout obecné principy i konkrétní tipy, které se ukazují být prospěšné při zapojení dospělých zájemců do skautské činnosti. Nechce a nemůže dát vyčerpávající a přesný návod, záměrem je spíše inspirovat a nasměrovat čtenáře v uvažování o tom, jaké kroky jsou vhodné právě v jeho oddíle či středisku.

 

Metodika je určena především vedoucím středisek a oddílů,

kteří uvažují, jak ke skautování přizvat dospělého člověka a jak jej zpočátku provázet. Nabízí tipy, jak dospělé oslovit či jak komunikovat se zájemci, kteří se nám ozvali sami, a nápady, jak dospělákům představit skautské hodnoty a jak jim otevírat cestu k jejich přijetí. Načrtává také vznik dobrovolnické dohody a provází cestou od dospělého nováčka až ke kvalifikovanému činovníkovi.

 

Je třeba upozornit, že v metodice se zaměřujeme především na cestu dospělého nováčka k aktivní činovnické roli, přestože ne každý dospělý se chce a může stát vedoucím u oddílu či střediska. Někteří dospělí svoji cestu ke skautingu najdou jako novopečení členové klubu Kmene dospělých – v tomto směru můžeme doporučit jako zdroj kontaktů a informací webové stránky Kmene dospělých (kmendospelych.skauting.cz). 

Jiní zase rádi pomohou s jinými úkoly, třeba hospodařením střediska. I pro jejich provázení budou užitečné některé části této metodiky, ale cestu k vedoucímu oddílu vnímáme jako 

nejnáročnější a proto se jí věnujeme ve větší míře.

 

Dovolili jsme si přistoupit k několika zjednodušením. Dospělý nováček může jistě zastávat v budoucnosti roli v oddíle stejně jako ve středisku, příp. i v jiné organizační jednotce nebo skautském týmu. Kdekoliv se v textu vztahujeme k oddílu, myslíme tím tedy zapojení na jakékoliv úrovni skautské organizace (adekvátní kvalifikaci a kompetencím dospělého nováčka). Podobně používáme termín dospělý nováček v mužském rodě, přestože máme stále na mysli jak ženy, tak muže. Přínosem za tato hanebná opomenutí je snad čtivější a přehlednější text.

 

Metodiku sepsal kolektiv autorů, včetně vedoucích oddílu i střediska, „bývalého“ dospělého nováčka a spoluzakladatele nového oddílu. Komentovala ji řada skautů z různých koutů republiky a s různými skautskými i životními zkušenostmi. Věříme, že rozmanitá zkušenost autorů i oponentů přináší inspirativní náhled na práci s dospělým nováčkem.

 

 

2. Kdo je dospělý nováček

Dospělým nováčkem rozumíme plnoletého člověka bez předchozí skautské zkušenosti, kterého přitahují skautské hodnoty a společenství a uvažuje o tom, že by se sám stal skautem. Může to být třeba rodič, který jezdí pomáhat stavět tábor, nebo kamarád, který nám dělá správce klubovny. Dokud jsou však spokojeni s touto rolí a nepřemýšlejí o tom, že by se sami stali skauty, uvažujeme o nich spíše jako o členech Společenství přátel skautingu či střediska. Dospělými nováčky v této metodice rozumíme výhradně ty, kdo se v budoucnosti chtějí stát členy Junáka.

 

Některé části této metodiky se vztahují i na skauty „odjinud“, kteří nejsou nováčky ve skautu, ale v konkrétním oddílu. Někteří se vracejí po delší odmlce k aktivnímu skautování, jiní změnili své skautské působiště a své zkušenosti přinášejí třeba do tvého oddílu. S těmi je třeba cíleně sdílet a postupně vyladit očekávání a představy o činnosti. Metodika je však psaná primárně pro potřeby dospělého nováčka, který skautem neprošel ani dříve, ani jinde.

Co je u dospělého nováčka jinak

• Zatímco o přijetí holky či kluka do oddílu rozhoduje vedoucí oddílu, dospělého člena může přijmout pouze středisková rada (viz Organizační řád, čl. 2.1).
• Zatímco holky a kluci skautování „nasají“ při práci v šestkách, družinách, skautských hrách a praxi, dospěláci mohou mít roli, která jim účast na běžném programu neumožní. Je proto vhodné jim nabídnout materiály ke studiu nebo najít jinou cestu, jak se zorientovat ve skautské myšlence a praxi.
• Dospělý nováček pravděpodobně bude mít chuť zapojit se do práce u oddílu nebo střediska. Je proto třeba vyjasnit si, jaké má časové možnosti a jakou podporu bude potřebovat pro tuto roli. Více se tomuto tématu věnuje část o dobrovolnické dohodě v 6. kapitole.

Odkazy v kapitole

Společenství přátel skautingu: 

bit.ly/SpolecenstviPratelSkautingu

 

Organizační řád: 

bit.ly/OrganizacniRad

 

Tahák pro zapojení dospělého nováčka:

skaut.cz/DospelyNovacek

 

Nezapomeň

• Před samotným oslovením dospělých zájemců je třeba vše probrat s oddílovou a střediskovou radou. Pokud máte v otázce přijímání dospělých členů neshody, bylo by nepříjemné, kdyby se projevily až před dospělým nováčkem.
• Doporučujeme projít si přiložený Tahák, který přehledně shrnuje vše, co vstup dospělého nováčka obnáší. Pomůže ti si předem rozmyslet, zda se můžeš pustit do oslovování rovnou, nebo je třeba ještě něco připravit.

 

3. Oslovil mě dospělý zájemce

Když se tě po výpravě zeptá rodič, jestli nepotřebuješ v oddíle s něčím pomoct, nemusí to být jen zdvořilostní fráze. A pokud dostaneš e­‑mail s nabídkou pomoci, zcela jistě se jedná o vážný zájem – přestože zpráva může přijít nevhod, může být formulována naivně nebo neobratně. V tu chvíli zvaž, jestli a jak by šlo tuto nabídku ve prospěch oddílu využít. Pokud o pomoc stojíš, přeskoč rovnou na následující kapitolu.

 

Pokud ne, při formulování odpovědi ti pomohou následující zásady:

• Je vhodné ocenit nabídku jako projev dobré vůle.
• Doptej se na motivaci zájemce. Je mu blízké skautské společenství a hodnoty? Nabídni členství v Kmeni dospělých (pokud někde v okolí funguje). Chce se podílet na vedení? Zjisti, jestli pomoc neocení jiný oddíl v okolí. Poraď se s vedením střediska či okresu, výchovnými zpravodaji.
• Zkus si se zájemcem alespoň zavolat nebo se krátce sejít i v případě, že jej neplánuješ přijmout. Možná se ukáže, že by spolupráce byla přeci jen přínosná, nebo získáš alespoň podporovatele do budoucna.

 

V každém případě zájemci prosím odpověz. Nereagovat na e­‑maily či bagatelizovat upřímný zájem pomoci je velmi nezdvořilé.

Co když mě osloví někdo, s kým spolupracovat nechci?

 

S nabídkou spolupráce tě může oslovit třeba rodič, u kterého máš pochybnosti, zda byste spolu dobře vyšli a dobře se vám spolupracovalo. Spolu se zbytkem vedení si udělejte malý test – zamyslete se, jestli byste s tímto zájemcem chtěli strávit celý tábor. Pokud většina odpoví spíše ne, můžete oprávněně předpokládat, že by tento člověk mezi vás dobře nezapadl. Pohoda a dobré vztahy v týmu jsou předpokladem dalšího fungování a není proto třeba mít výčitky, když se rozhodnete odmítnout zájemce, který vám „prostě nesedne“. Vysvětlit mu to pak může být skutečnou zkouškou komunikace a diplomacie. Nejlepší je držet se prvního bodu skautského zákona a citlivě, ale jasně říct, jak se věci mají. Můžeš také zvážit, zda by lépe nezapadl do jiného oddílu.

 

 

4. Hledám dospělého nováčka

Pokud aktivně hledáš dospěláka na výpomoc, doporučujeme následující postup:

Ujasni si, koho vlastně hledáš – jakou bude mít roli a tedy jakou osobnost, zkušenosti a dovednosti by měl takový člověk mít. Zamysli se, kde máš největší šanci takového člověka najít (v jaké skupině lidí). Připrav si způsob oslovení.

 

Jakého dospělého nováčka hledám?

Pokud potřebuješ pomoci s konkrétními věcmi v oddíle, zamysli se nad rolí, kterou by nový člen týmu měl plnit. Pokud má být hlavně správcem klubovny či hospodářem, potřebuješ někoho s dobrými praktickými dovednostmi, ale nemusí se nutně stát skautem. Pokud by měl vést holky a kluky či dokonce výhledově převzít oddíl, hledáš hlavně souznění se skautskými hodnotami, zapálení pro věc a předpoklady k vedení. Technické dovednosti se může postupně naučit.

Zajímat tě bude především potenciál člověka, kterého k potřebné roli hledáš. Co ho baví, jaké má schopnosti a také s jakou chutí se učí nové věci. Můžeš mít ve svém týmu zkušeného člověka s potřebnou kvalifikací, který je ale svou rolí již unavený. Jeho aktivita bude kvalitativně jiná, než někoho, kdo má pro svou činnost zápal, chuť a zřejmou schopnost se učit.

 

Přestože je důležité mít jasno v tom, jaký typ člověka ti v týmu schází, je dobré se na věc dívat také z opačného konce. Vždy funguje lépe přizpůsobovat v průběhu času jednotlivé role konkrétním lidem v tvém okolí, než „přizpůsobovat“ lidi zaběhnuté podobě rolí. Při tom je třeba brát v potaz, jak se vyvíjí zájmy, schopnosti, dovednosti i obecně životy členů tvého týmu. Pokud se ti tedy ozve zájemce, který nesplňuje tvé původní představy, hned ho neodmítej. Místo toho se vyplatí pozvat ho mezi vás a najít pro něj, třeba později, vhodné uplatnění. Možná v budoucnu uvolní ruce někomu jinému z tvého týmu a umožní mu posunout se dále a vyzkoušet si něco pro něj nového.

Kde dospělého nováčka nejspíše najdu?

Svou pozornost můžeš zaměřit na několik skupin lidí, ve kterých se pravděpodobně najde někdo, kdo by mohl chtít pomáhat u oddílu:

• rodič, který chce skautovat se svými dětmi

Největší zájem o zapojení se dá očekávat u nejmladších výchovných kategorií. Spolupráci lze rozvíjet postupně a nenásilně, neboť jste prostřednictvím dětí stále v kontaktu. Vlastní děti mají často zvýšenou motivaci následovat rodiče ve vedení, chtějí být dobrými skauty a jednou z nich třeba budou výborní rádci. S vedením vlastních dětí se ale pojí řada rizik (může dojít k protěžování či naopak přílišným nárokům, konflikty mezi dětmi se mohou přenášet na dospělé, ostatním členům může být líto, že taky nemají na táboře svého tátu) – všem těmto situacím je třeba věnovat zvýšenou pozornost a zavčas je řešit. Řešením může být svěřit těmto rodičům jiné výchovné kategorie nebo takovou roli, kde nebudou přímo vést své vlastní děti. To zároveň pomůže ověřit, že rodič chce působit u oddílu bez ohledu na to, zda jeho vlastní děti stále skautují či ne.

• rodiče dřívějších členů

Rodič, kterému děti již vylétly z hnízda, může mít více času a může hledat smysluplnou náplň života. Smysluplnost je jedním z hlavních zdrojů vnitřní motivace k práci – a směřovat holky a kluky k tomu, aby dělali svět lepším, přece patří mezi ty nejhodnotnější činnosti, kterým se člověk může věnovat.

• mladý člověk (po studiích), hledající sebe a smysl ve svém životě

Vhodné místo k hledání takového kandidáta jsou VŠ, dále se dá hledat mezi účastníky různých dobrovolnických akcí a aktivit, kam se takoví lidé hlásí pro naplnění své potřeby seberealizace a služby společnosti. S těmito lidmi je třeba více pracovat (dobré je např. jejich souběžné zapojení v roverském kmeni). Jak snadno přišli, mohou snadno odejít, pokud se s nimi nevytvoří dobrá vazba. Jejich výhodou většinou bývá chuť se vzdělávat a mívají na činnost i vzdělávání dost času.

• lidé ze společenství okolo středisek

Pokud takové společenství dobře funguje, dají se zde dospělí nováčci najít asi nejsnáze. Velkou výhodou je vzájemná znalost a možnost postupného zapojování do činnosti dle potřeby a času.

• kamarádi/známí/partneři/příbuzní

Výhodou je opět to, že se vzájemně znáte a víte, co od sebe čekat. Také je lze zapojovat postupně.

• neaktivní skauti

Kromě bývalých členů a vedoucích našeho střediska se může objevit i člověk z jiného střediska, např. po přestěhování do nového bydliště. Objevit se dají díky svému zájmu o skautské hnutí, lze je potkat při různých dnech otevřených dveří, výstavách a jiných skautských akcích pro veřejnost. Nesou si s sebou své zkušenosti (případně i mají nějakou kvalifikaci) a lze je zapojit velmi rychle do samostatné činnosti. Je dobré si ale uvědomit, že ani skauting nevypadá všude stejně. Je třeba s tím počítat a nalézt společnou řeč.

• lidé kteří prošli jinými organizacemi a skupinami

Mimo skautů se činností s dětmi zabývá řada malých i velkých organizací (hasiči, ČSOP, TOM aj.). Zde najdeme mnoho zkušených lidí, kteří mají co předat, mohou být pro nás velice cenní a třeba po změně životní situace mohou mít chuť pokračovat v činnosti ve skautu. Nechybí jim chuť pro dobrovolnou práci a snadno na ně seženeme reference. Je ale třeba, aby dokázali přijmout skautské myšlenkové základy a ztotožnili se se skautskou výchovnou metodou.

• „náhodní kolemjdoucí“

I mimo předchozí skupiny zůstává velká spousta lidí, u kterých bychom našli mnoho styčných bodů se skautingem: vztah k přírodě (trampové a cestovatelé), k táboření, profesní činnost (pedagogové). Někteří si nesou skautské ideály z četby foglarovek. Třeba se přihlásí na výzvu o pomoc nebo se objeví na akci pro veřejnost.

 

Pokud pronajímáte pravidelně svou klubovnu, základnu či třeba lodě nějaké sympatické partě, je možné, že by je skautská činnost a její myšlenkové základy oslovily. Možná by nebylo od věci je blíže poznat a třeba je pozvat na nějakou společnou akci. Zjevně mají aktivního ducha a společné zájmy a možná by je skauting oslovil stejně jako vás.

 

Jak dospělého zájemce oslovím?

Aby se zvýšila šance na navázání spolupráce, je třeba zvolit vhodný způsob komunikace a promyslet si, co možným zájemcům nabízíme. V podstatě zde platí zákony reklamy – je třeba upoutat jejich pozornost a vzbudit zájem, aby vnímali sdělení, které jim chceme předat. Klíčovou roli ve sdělení hraje jeho emoční stránka.

 

Může to fungovat třeba tak, že zhlédnutí povedeného příspěvku na Facebooku ve mně vzbudí úvahy o tom, že by nebylo špatné trávit nějaký čas s takovouhle partičkou. Pak už chybí jen krok k tomu zastavit se na slovíčko či zvednout telefon.

Aktivní oslovení

• Oslovení konkrétního člověka – projdi své kontakty: příbuzné, kamarády, rodiče členů oddílu, známé, poptej se mezi kolegy či u jiných oddílů ve středisku či na kraji. Třeba tě napadnou konkrétní kandidáti, které by stálo za to přímo oslovit.
• Pokud pořádáš akce pro veřejnost (Betlémské světlo aj.) či náborovou akci pro děti, je možné takovou akci skloubit s přímým oslovením dospělých, například vybrat vedoucího, který by rozdával letáčky či přímo oslovoval vytipované lidi. Svou účastí na takových akcích lidé vyjadřují zájem o naši činnost a bývá to vhodná situace k navázání rozhovoru i na toto téma. Můžeš využít Informační list pro dospělé nováčky, do kterého snadno doplníš kontakty na svůj oddíl.

 

Pasivní oslovení

• Pasivním oslovením myslíme nabídnutí vhodně stylizované upoutávky (text, grafika, video) potenciálním zájemcům k přečtení či zhlédnutí. Zejména pro oslovení většího počtu lidí má určitě smysl zapracovat na kvalitě provedení tak, aby zaujala a oslovila ty pravé.
• Pokud nejsi zručným grafikem či kameramanem, zkus požádat někoho o spolupráci. Při tvorbě grafických materiálů použij skautský vizuální styl (logo.skaut.cz). Nezapomeň na pravidla pro ochranu osobních údajů při používání fotografií a videí.

Zkus využít tvůrčí schopnosti dětí – pomůže plakát či video oživit a dodá mu emoční náboj (představ si, jak bude cílová skupina vnímat třeba kresbičku s nápisem „Oddíl Veverek hledá dospělého průvodce pro skautská dobrodružství“).

 

Jaký informační kanál použít záleží na konkrétním sdělení i na tom, jak širokou skupinu potřebuješ oslovit. V praxi bude asi nejjednodušší postupně záběr rozšiřovat dle potřeby:

• Newsletter či e­‑mail – zejména pro přímé oslovení rodičů bude efektivní přidat informaci do zprávy s běžnou informační agendou. Zprávu mohou případně adresáti také snadno přeposlat dál svým známým.
• Vlastní webové stránky – rychlé, jednoduché, rozhodně dobrá volba. Ti, kdo sledují vaše stránky o skautingu, přímo jeví o vaši jednotku zájem. Jedná se o nejlepší zacílení (pokud hledáš mezi rodiči či sympatizanty jednotky), počet oslovených je však omezený.
• Sociální sítě – krátké a poutavé video z tábora či akce s popiskem „chceš být u toho?“ může zaujmout. Často se příspěvky, u nichž by to nikdo nečekal, šíří jako lavina. Zacílení na typ oslovených bývá i přes velký dosah poměrně slušné, může překročit i vaši lokalitu a z úspěchu mohou těžit i jiné oddíly.
• Příspěvek můžeš aktivně sdílet sám do vhodných lokálně zaměřených skupin (např. škola, křesťanská komunita, trampská skupina, sportovní kluby, skupina města).
• Plakát na vývěsce u klubovny – možná se dnes dost podceňuje, ale náklady na vytištění letáčku jsou mizivé a ten pak může být dlouho na očích. Oslovíš i lidi, kteří nežijí na internetu (zejména čekající rodiče benjamínků, vlčat a světlušek), ale navíc i případné kolemjdoucí.
• Jiná vývěsní místa – smysl by mohlo mít ve škole a školce při společné kampani náboru dětí i dospělých, na středních a vysokých školách, snad u sportovišť, u kostela, na faře, v kavárně oblíbené rodiči. Napadne tě, kam ještě chodí tvá cílová skupina?
• Lokální tiskoviny – upoutávka v místním tisku jistě osloví hodně lidí, ovšem zacílení na potenciální spolupracovníky je nízké. Dopad se značně zvyšuje tam, kde střediska pravidelně píší o své činnosti a zájemci již sami hledají informace o skautech třeba v obecním zpravodaji.
• Skautské kreativitě by mohly odpovídat i jiné, méně tradiční formy pasivního oslovení široké veřejnosti – například dobře by mohla působit videovýzva či oslovení veřejnosti v rozhovoru na lokálním TV kanálu.

Dospělý nováček s sebou může přinést i další kontakty. Když je spokojený a spolupráce je smysluplná, třeba zapojí i další přátele. Ve dvou se to lépe táhne – zvlášť v novém, neznámém prostředí. Často nás oslovují se zájmem o spolupráci celé skupiny spřátelených rodičů.

Ať oslovuješ zájemce jakýmkoliv způsobem, hodně záleží na pověsti tvého oddílu a vztazích s veřejností. Pokud máte průběžně dobrý kontakt s rodiči a veřejností, máte široký okruh podporovatelů, jste zapojeni do veřejného života a máte v místě respekt, zúročí se tento fakt i při shánění posil.

Navázání prvního kontaktu

Rozhodl ses, že chceš získat ke spolupráci dospělého nováčka. Máš jasno, jaký by měl být a co by měl umět a našel jsi vhodnou osobu. Jak teď můžeš budovat vzájemný vztah a navázat spolupráci?

Písemný či telefonický kontakt může být v některých případech úplně první – např. na bázi odpovědi na tvou výzvu nebo při aktivním oslovení známého.

• Neznáte­‑li se, je vhodné krátce představit nejen sebe, ale i svůj oddíl.
• Do mailu se hodí přidat odkaz na webové stránky, kde se dá zjistit víc o oddíle či středisku, i odkaz na www.skaut.cz.
• Můžeš nastínit v hrubých obrysech, jak váš oddíl nebo středisko funguje, proč ty sám skautuješ a co ti to přináší.
• Nesnaž se hned z kraje předat maximum informací.
• Nezapomeň ocenit zájem.
• Je to také příležitost zkusit si vytvořit první obrázek o zájemci, jeho potenciálu a motivaci.
• Hlavním cílem komunikace by mělo být domluvení osobního setkání.

Snad se ti povede, aby měl zájemce po prvním kontaktu dobrý pocit, byl rád, že jste spolu mluvili a byl zvědavý na to, co ho čeká.

Místo a okolnosti prvního setkání. Pro setkání, pokud se rovnou neodehrává někde na výpravě, je ve většině případů nejvhodnějším místem klubovna. Zde se bude případně odehrávat další spolupráce, zájemce na ni je jistě zvědavý a prostředí navodí dobrou atmosféru. Navíc v čase schůzek je možné vejít do kontaktu s probíhajícím skautským životem a panující atmosférou. Setkání by však nemělo narušit průběh schůzky a klubovna by měla poskytovat vhodný prostor i pro nerušené povídání mimo hlavní dění.

 

Osobní setkání je dobrou příležitostí více se poznat a trochu se vzájemně oťukat.

• Měl bys zájemce v rozumném rozsahu seznámit s praktickým fungováním oddílu či potřebné činnosti.
• Vyložit svou představu o spolupráci a jeho zapojení nyní a případně i v budoucnu.
• Dají se zmínit úspěchy, ale i třeba něco veselého z kroniky pro odlehčení.

 

Měl bys získat odpovědi na tyto otázky:

• Máme pocit, že zájemce mezi nás zapadne?
• Proč s námi chce spolupracovat – odpovídá jeho motivace naší činnosti?
• Jaké má dřívější zkušenosti?
• Jaké jsou jeho časové možnosti a rozsah možného zapojení do činnosti?
• Jak se orientuje ve skautském prostředí?
• Dozvěděl ses něco o jeho schopnostech, případně i slabých stránkách?
• Rozumíte si lidsky?

 

Čím začít

Oťukejte se. Teprve při činnosti se ukáže, do jaké míry se představy nováčka skutečně shodují s realitou oddílu. Je proto třeba poskytnout dostatečný nezávazný prostor pro jeho účast na schůzkách a výpravách, než budete moci oba říct, že si „sednete“.

Představ nováčka oddílu a vysvětli, jaká je jeho role. Kluci a holky mají právo vědět, kdo se to mezi nimi začal objevovat a proč. Může pro ně přitom být velkou motivací vidět, že oddílová činnost je atraktivní i pro dospěláka. Není proto třeba nic zakrývat, ale na férovku říct, že se jedná o nováčka, který uvažuje o vstupu do oddílu.

Slaďte si představy o skautingu. Porovnej, co nováček o skautu slyšel, co očekává a jak se to shoduje či odlišuje s realitou tvého oddílu. Pomůže to včas rozptýlit obavy či odfiltrovat očekávání, která se nemohou naplnit.

Vezměte ho do party. Pokud se má nováček mezi vámi cítit dobře, je důležité, aby se cítil skutečnou součástí společenství, které vytváříte.

Rozhovor by měl být přátelský a měl by rozvinout motivaci k zapojení do činnosti. Je vhodné nabídnout nováčkovi od počátku tykání – a to i pokud je starší. Vysvětli, že všichni skauti si tykají.

Někdy nováček hned zkraje pokládá otázky ohledně členství v organizaci, myšlenkových základů, skautského slibu, kroje a jiných skautských specifik. Rozsah odpovědí by měl odpovídat prvnímu setkání a důležité by mělo být sdělení, že toto všechno budete vhodnou formou řešit postupně při zabydlování v oddíle.

Na konci schůzky je třeba se domluvit na dalším kroku. Na místě je pozvání k účasti na schůzce, na výpravě či na oddílové radě. Volně tak započne jakési „oťukávací“ zkušební období. Během něj si nováček ujasní, jak skautování vůbec vypadá, jak on sám by se mohl do činnosti prakticky zapojit a kolik času do toho dát. Teprve po nějaké době se dají upřesnit vzájemné představy o spolupráci, samotném přijetí člena, potřebném vzdělání a bude možné případně uzavřít dobrovolnickou dohodu (viz 6. kapitola).

 

Pozor na chyby při první komunikaci

• Zavalení informacemi – dávkování potřebných informací je třeba rozložit. I obecné informace (např. máme v oddíle 10 světlušek a 12 vlčat) je třeba vysvětlit a pokus předat vše hned na první schůzce i s myšlenkovými základy, skautskou praxí či ročním harmonogramem způsobí pravděpodobně pocit, že toho je trochu moc.
• Zastrašení požadavky – je určitě férové říci, že bys třeba v dvouletém výhledu rád předal někomu oddíl. Pokud to však podáš tak, že nováček do té doby musí zvládnout orientaci ve skautském prostředí, naučit se vést děti, udělat si čekatelský, zdravotnický a vůdcovský kurz a kdo ví co všechno, dá se u mnohých čekat zdvořilé odmítnutí spolupráce.
• Lámání ke spolupráci – jakékoliv přemlouvání je neproduktivní. Pokud oslovený člověk má nějak nastavené limity k dobrovolnické práci, je třeba je respektovat. Sám musíš zvážit, zda pro tebe bude takto přínosem. Pokud navážete dobrý vztah, třeba rozsah svého zapojení v budoucnu přehodnotí. Je třeba poznávat jeho možnosti a zkusit realisticky odhadnout, jak se mu výhledově ruce spíše uvolní, nebo další životní povinnosti přibudou.

Informační list: bit.ly/InformacniList

Skautský vizuální styl: logo.skaut.cz

Ochrana osobních údajů: skaut.cz/osobniudaje

5. Dospělý nováček se chce stát skautem

Dospělý nováček se už zúčastnil pár oddílových akcí, seznámil se se zbytkem týmu a ani ty nejprapodivnější postavy či zvyklosti jej zatím od jeho záměru neodradily – chce se opravdu stát členem naší party. Je tedy načase plně jej začlenit do života oddílu a zasvětit ho do skautských myšlenkových základů. Podle zkušeností skautů, kteří se přidali v dospělém věku, jim v tom nejvíce pomohl patron – průvodce dospělého nováčka skautským světem. Ideálně je to zkušený vedoucí, který dovede navázat osobní vztah, má dostatek času se nováčkovi věnovat a dobře zná skauting i konkrétní oddíl. Nemusí to být přímo vedoucí oddílu, ale třeba bývalý vedoucí, který neztratil kontakt s oddílem, či výchovný zpravodaj.

Jak správně vybrat patrona?

Mohou ti pomoci následující otázky:

 

Je mezi vedoucími někdo, koho dospělý nováček již zná, nebo ke komu má blíže? Nebo někdo, s kým se může snadno potkávat i mimo oddílové akce (ve vlaku po cestě do práce, zaskočit na oběd během pracovního dne, jako sousedé se mohou vídat o nedělích s dětmi)?

Kdo z vedoucích má s dospělým nováčkem podobnou životní zkušenost (je třeba podobného věku, má taky děti)?

Kdo má čas a chuť se dospělému nováčkovi věnovat?

Kdo má „buňky“ k předávání skautských myšlenkových základů, k rozhovorům o významu skautských 

hodnot: principů, slibu, zákona a hesla?

 

Patron by měl být pro dospělého nováčka styčným bodem v průběhu jeho začlenění. Měl by s nováčkem pravidelně komunikovat a postupně s ním navázat otevřený vztah založený na důvěře tak, aby nováček věděl, že se na něj může kdykoliv obrátit. Po celou dobu mu bude pomáhat se začleněním jak po lidské, tak po skautské stránce, proces pravidelně hodnotit a adekvátně upravovat. Pomůže mu i s praktickými věcmi, jako je pořízení kroje či doporučení vhodné výstroje na oddílové akce.

 

Patron může využít informační zdroje uvedené v sekci pro dospělé nováčky na Skautské křižovatce. Mezi tyto materiály patří i Tahák, který přehledně shrnuje všechny kroky jak pro patrona, tak pro nováčka.

Jak napomoci tomu, 

aby se nováček mezi námi cítil dobře?

Přirovnejme příchod dospělého nováčka k nástupu na novou školu či do nového zaměstnání. Může se cítit ztracen, pokud nebude rozumět věcem, které se kolem něj dějí. Hned zkraje mu proto poskytni dostatek materiálů, ze kterých vyčte základní informace o skautingu. Je vhodné mu vysvětlit skautskou symboliku, oddílové zvyklosti a nezvyklou terminologii, se kterou se v oddíle setká (oddílovka, stezka, modrý život apod.). Nováček se také může cítit jako páté kolo u vozu, pokud nebude znát svoji roli v danou chvíli. Zpočátku postačí role pozorovatele, který nasává atmosféru a poznává ostatní členy oddílu. K usnadnění orientace na akcích je užitečné nováčka předem seznámit s obvyklým průběhem a zvyklostmi na schůzkách a výpravách. Postupně zapojuj nováčka do příprav programu, nejprve od jednoduchých her či úkolů až po složitější činnosti.

 

Doporučené materiály pro dospělého nováčka

Voňavková, Věra: Tichou poštou, 

bit.ly/TichouPostou

Břicháček, Václav: Poselství skautské 

výchovy, bit.ly/PoselstviSkautskeVychovy

Zajíc, Jiří: Příběhy ke skautskému slibu a zákonu, 

bit.ly/PribehyKeSlibu

Stanovy Junáka – českého skauta, bit.ly/StanovyJunaka

Vallory, Eduard: Světový skauting, bit.ly/SvetovySkauting

Šantora, Roman (ed.): Skautské století (bit.ly/SkautskeStoleti) a Skautský oddíl (bit.ly/SkautskyOddil)

Baden­‑Powell, Robert: Skauting pro chlapce

bit.ly/SkautingProChlapce

WOSM: The Essential Characteristics of Scouting (bit.ly/EssentialCharacteristicsOfScouting)

Zapletal, Miloš: Sedmička, Ostrov přátelství

Foglar, Jaroslav: Hoši od Bobří řeky, Pod junáckou vlajkou, Kronika ztracené stopy

Oddílový slovníček (jeho tvorba může být bezva úkolem pro holky a kluky)

 

Zapoj skautky, skauty či rádce do zaučení dospělého nováčka

Vysvětlit symboliku podání levé ruky nebo skautského znaku jistě zvládne holka nebo kluk stejně dobře jako dospělý vedoucí. Jejich zapojení do průpravy dospělého nováčka vysílá důležitý signál, že na skautské cestě jsme si všichni rovni a můžeme se od sebe učit bez ohledu na věk. Rozhovorů o skautských hodnotách se mohou účastnit i rádcové či roveři, kterým tak může vzniknout prostor pro nový pohled na smysl skautského zákona či slibu, o kterém možná od jeho složení ani hlouběji nepřemýšleli.

 

Stejně jako nás dospělý nováček přijal za své, musíme jej také my přijmout jako plnohodnotného člena party – tak, aby se necítil být na druhé koleji. Pomůže, když vytvoříte příležitosti setkávat se i jinde než na skautských akcích. Pozvi ho třeba na rodinné setkání v neděli odpoledne nebo vyražte jen dospěláci z oddílu společně na výpravu. Domluvte sousedskou výpomoc kolem domu nebo se společně zúčastněte veřejně prospěšné akce – při práci se nejlíp povídá. Zaskočte společně na oběd. Jakmile začne nováček s jinými vedoucími chodit na koncerty či vyměňovat oblečení po dětech, je vyhráno.

 

Dbej také na otevřenou komunikaci o oddílových věcech. Pokud jste přijali dospělého nováčka s tím, že bude pomáhat s vedením, je třeba mu od počátku dát najevo, že s ním počítáte a spoléháte na něj. Je proto potřeba jej začlenit do interních komunikačních kanálů (e-mailová konference, WhatsAppové či facebookové skupiny), zvát jej na oddílové rady a zvát ho k řešení oddílových záležitostí, aby byl plně v obraze. To mu pomůže lépe chápat kontext mnohých rozhovorů a činností. I když nebude mít čas účastnit se každé oddílové akce, zvěte jej na všechny, ať ví, že je vždy vítán.

 

Jak dospělému nováčkovi 

zprostředkovat skautské hodnoty?

Skauting je unikátním propojením životních hodnot a výchovného systému. Tyto hodnoty jsou vyjádřeny třemi principy: povinnost k Nejvyšší Pravdě a Lásce, povinnost k bližním a povinnost k sobě – tak, jak jsou popsány v prvním článku a druhé hlavě Stanov Junáka. Tyto principy se zrcadlí ve skautském slibu, zákonu, heslu a denním příkazu, jež lze vnímat jako kompas, který nám pomáhá nastavovat správný směr našeho konání. Výchovný systém je zachycen ve skautské výchovné metodě, která rozvíjí život v souladu s principy – nejen u holek a kluků, kteří se účastní skautského programu, ale také u vedoucích, kteří je skautským dobrodružstvím provázejí. Toto provázání hodnot s výchovnou metodou výborně ilustruje publikace The Essential Characteristics of Scouting (v aktualizovaném znění vydaná WOSM v listopadu 2019; Junák připravuje její český překlad).

 

Nelze tedy plnohodnotně realizovat skautskou výchovu bez důkladného porozumění hodnotám, ve kterých je ukotvena. Dospěláci snad snáze porozumí abstraktním pojmům formulovaným ve slibu, zákoně, heslu a denním příkazu než děti. Je však vhodné vytvořit prostor, aby mohli hlouběji přemýšlet o praktických významech těchto abstraktních pojmů. V této části metodiky nabízíme několik námětů, jak tento prostor otevřít. Ber je jako inspiraci – žádný z nich není „povinný“ a jistě tě napadnou další cesty. Pokud je dospělý nováček výrazně starší než vůdce oddílu či patron, doporučujeme požádat o pomoc staršího činovníka ve středisku – někoho, kdo se nachází v podobné životní fázi jako dospělý nováček. Předejdeme tak možným nedorozuměním vycházejícím z rozdílných pohledů na svět a vytvoříme podmínky pro upřímnější rozhovor sobě rovných.

 

Zasvěcení do skautských principů a hodnot není dobré nijak uspěchat. Stejně jako u mladších členů, čas pomáhá významu nejen porozumět, ale především jej přijmout a hodnoty vzít za své.

 

Rozprava. Naplánujte si setkání v čajovně, kavárně, u sebe doma nebo otevřete téma při vhodné příležitosti, třeba neplánované. Je prima, když rozprava naváže na znalost základních materiálů (viz doporučená literatura výše). Společně diskutujte o tom, jak rozumíte principům, jednotlivým bodům zákona a slibu. Důležité je vstupovat do rozhovoru jako rovný s rovným,

nikoliv jako nositel pravdy, který zná odpověď na všechny otázky. Skauting je pozvánka k celoživotnímu hledání hodnot, význam jednotlivých vět nelze jednou provždy pochopit, ale v nejrůznějších situacích jej vždy znovu nalézat. Konverzace

by tedy mohla obsahovat například následující otázky:

Kterými činnostmi ve svém běžném dni rozvíjíš vztah k Nejvyšší Pravdě a Lásce, k bližním, k sobě? Jsou tyto tři principy zastoupeny v tvém životě rovnoměrně? Kdyby každý z nich tvořil jednu nohu stoličky, mohl by sis na ni sednout, nebo bys spadl, protože je jedna noha příliš krátká?

Přemýšlel jsi o něčem podobném už dříve? Máš formulované vlastní hodnoty, které se snažíš v životě rozvíjet? V čem jsou podobné a v čem se liší od tří principů? A má smysl si dávat dobrovolný závazek žít podle nějakých principů?

Který bod skautského zákona je podle tebe nejtěžší dodržovat a proč? Pokud bys zítra měl žít jako dokonalý skaut, který svým každým jednáním ztělesňuje hodnoty skautského slibu a zákona, co všechno bys ve svém životě musel změnit? Bylo by toho moc, nebo málo? Bylo by těžké to změnit? Chceš tyto věci vůbec měnit a proč?

Současně je vhodné upozornit, že porušení skautského slibu či zákona není nutně životním selháním. Že chyby se dějí a příležitostí skauta je poučit se z nich, pokusit se je napravit a neopakovat je. V tomto ohledu může pomoci sdílení osobních překážek v naplňování skautských hodnot. Když se otevřu jako první a přiznám, co je pro mě nejtěžší na životě podle skautských hodnot, zvu dospělého nováčka k upřímnému hovoru a ke sdílení. Odložením vlastního ostychu získávám důvěru, podobně jako podáním levé ruky symbolicky odkládám svůj štít a s důvěrou (bez ochrany) přistupuji k druhému.

Rozprava může proběhnout i ve větší skupině s více dospělými nováčky nebo s více vedoucími. Na rozdíl od individuálního rozhovoru neleží na každém tlak vyjádřit se ke každé otázce, ale může se zapojit, až se diskuse rozproudí.

 

Výklad skautské symboliky. Tři zdvižené prsty ve skautském pozdravu, lilie, rytířské odkazy na skautském kroji a v podání levé ruky – to všechno má v sobě hlubokou symboliku. Dospělí nováčci těmto odkazům budou chtít rozumět a pro nás je to skvělá příležitost, jak jim otevřít cestu k porozumění hodnot, na které symboly odkazují. Ať už vlastním výkladem, samostatným úkolem nebo pověřením rádců či zkušenějších členů oddílu, kteří mohou dospělého nováčka do skautské symboliky zasvětit.

 

A co zkusit využít skautské výchovné nástroje i pro dospělé?

Součástí přípravy dospělého nováčka může být i třeba splnění Nováčka skautské stezky. Dospělák uvidí, že jsme hraví, seznámí se s jedním z klíčových nástrojů pro práci v oddíle a prokáže tak jednu z kompetencí člena vedení oddílu – že si umí hrát. Holky a kluci uvidí, že všem měříme stejným metrem a je­‑li složení nováčkovské zkoušky podmínkou pozvání ke slibu či přijetí do oddílu, platí to pro všechny bez ohledu na věk. S plněním úkolů můžou nováčkovi pomáhat skautky a skauti, potvrzovat je může zkušený rádce. Rovnou se tak poznají a navážou vztah.

 

Vigilie. Pokus se vytvořit vhodnou situaci, ve které by nováček

mohl být nějakou dobu sám, třeba na táboře nebo na výpravě.

Pozvi jej ke strávení dvou hodin nebo třeba půl dne o samotě v tichu přírody. Na cestu mu předej list s otázkami, o kterých 

bude rozmýšlet. Můžeš použít otázky z rozpravy, další 

nabízíme níže. Vybírej a upravuj dle vlastního uvážení.

Skautským heslem je Buď připraven. Pokus se rozpomenout si na situaci, která tě zastihla nepřipraveného, na kterou jsi nedokázal v tu chvíli adekvátně reagovat. Je pravděpodobné, že se do podobné situace dostaneš znovu? Co je třeba udělat, abys příště dokázal reagovat lépe? Uděláš to?

Skautský slib, zákon, ale hlavně denní příkaz nejsou jen souborem pravidel, která je třeba respektovat, ale vybízejí také k aktivnímu jednání. Jinými slovy postoj „kdo nic nedělá, nic nezkazí“ není skautům vlastní. Máme třeba denní příkaz každý den vykonat dobrý skutek. Dle 6. bodu zákona nestačí přírodě neškodit svou činností, ale je třeba aktivně přispívat k její ochraně. Které body zákona, slibu a příkazu už teď svým jednáním naplňuješ? Které pomíjíš? Dokázal bys je do svého života integrovat?

Projdi si postupně jednotlivé body skautského slibu a zákona. U každého se zamysli, jestli tento bod někdy porušuješ. Proč? Co ti brání jednat podle skautských hodnot, příp. co tě svádí je porušit? Jak můžeš tyto věci změnit?

Který ze skautských zákonů je pro tebe osobně nejzákladnější a proč?

 

Příběhy skautských osobností. Mnohem výmluvnější než přemýšlet o abstraktních hodnotách často bývá setkání se silným osobním příběhem, jak tyto hodnoty utvářely rozhodnutí skutečného člověka v náročných situacích. Inspirativní jsou například příběhy Antonína Huvara a Lubora Šušlíka na webu pametnaroda.cz. Tento portál obsahuje vzpomínky 500 pamětníků-skautů. Některé z nich dále zpracoval Český rozhlas v Příbězích 20. století. Dospělý nováček si může vybrat několik příběhů, které ho zaujmou, a zkusit v nich najít konkrétní projevy skautských hodnot. Mohou následovat úvahy, jak by se sám zachoval v dané situaci, v čem by ho přihlášení se ke skautským hodnotám mohlo posílit a podobně.

 

Účast na zážitkovém kurzu. Skvělou formou vytvoření prostoru k přemýšlení o významu skautských principů a hodnot může být účast na zážitkovém kurzu – např. z rodiny FONS, roverské kurzy. Je to jistě časově velmi náročná forma, ale pokud má dospělý nováček dostatek prostoru pro vlastní rozvoj, může být významným milníkem v jeho skautské stezce. Je vhodná zejména pro ty, kteří se k nám přidávají v rané dospělosti a jsou tedy věkem blízko starším roverům.

 

Seznam roverských kurzů najdeš na:

roverskekurzy.cz

 

Pozvání ke slibu. Pevnou součástí skautské výchovy je přijetí dobrovolného závazku snažit se žít v souladu se skautskými hodnotami, tedy složení skautského slibu. U dospělých nováčků tomu není jinak a stejně jako u nováčků nedospělých bychom před pozvánkou ke složení skautského slibu měli zvážit:

Chce nováček z vlastní vůle a dobrovolně složit skautský slib?

Rozumí dobře skautským hodnotám, zrcadlí se v jeho životě snaha je nalézat?

Pokud jsme si na obě otázky odpověděli NE, nejedná se o dospělého nováčka v pojetí této metodiky, ale spíše o příznivce střediska, kterému se věnují materiály ke společenství přátel skautingu. Pokud je kladná pouze jedna odpověď, neměli bychom cestu ke skautskému slibu uspěchat, ale poskytnout prostor k urovnání motivace či životních hodnot daného člověka. Teprve ve chvíli, kdy lze na obě otázky odpovědět kladně, nazrává čas pozvat nováčka ke skautskému slibu. V každém případě by sám nováček měl chtít hledat cestu ke skautskému slibu, neměli bychom jej k tomu nutit („Potřebujeme, abys vedl oddíl, tedy si udělal vůdcovskou zkoušku a tu mohou získat jen ti, kdo složili skautský slib.“) Pokud dospělý nováček působí ve vedení už několik let, viditelně ho to baví, ale slib složit nechce, je vhodné se zamyslet, zda je Junák – český skaut pro něj vhodnou organizací: vedení ke skautskému slibu je nedílnou součástí skautské výchovné metody a dospělý průvodce jde příkladem.

 

K přípravě správné atmosféry ke skládání slibu je vhodné konzultovat přímo s dospělým nováčkem, v jakém prostředí by chtěl svůj slib prožít a s kým. Někomu může vyhovovat úzký kruh přátel u malého ohně v horách. Někomu třeba nebude vadit větší společenství a složení slibu před celým oddílem může být silnou motivací i pro kluky a holky, kteří budou vnímat, že ta slova mají stejnou vážnost pro dospělého člověka jako pro ně samotné.

 

Ne každý dospělý má rychle jasno, že se chce stát skautem. Je to vlastně poměrně intimní záležitost a podle toho je s tím třeba i pracovat. Netlačit na pilu, nechat dostatek prostoru a vytvářet příležitosti, aby mohl nasávat skautskou atmosféru a poznávat skautské hodnoty. A čas od času se třeba zeptat – pomůže to překonat ostych a nabídne přemýšlení o otázkách, nad kterými by se dospělý nováček sám třeba nezamyslel. Dospělí nováčci opakovaně uváděli, že pro ně byla důležitá možnost vše dobře zažít, zvážit a že jim to „dost trvalo“.

 

Křižovatka – Dospělý nováček: bit.ly/DospelyNovacek

Junák – český skaut, z.s. – Stanovy spolku: bit.ly/StanovyJunaka

Skautská stezka Nováček: bit.ly/SkautNovacek

WOSM – The Essential Characteristics of Scouting: bit.ly/EssentialCharacteristicsOfScouting

Český rozhlas – Příběhy 20. století: bit.ly/RozhlasPribehy20Stoleti

Paměť národa: pametnaroda.cz

6. Dospělý nováček se chce stát skautským vedoucím

Skauting jako výchovné hnutí většinu dospělých zájemců zaujme pro možnost práce s dětmi. Je možné, že tě osloví někdo, kdo dříve s dětmi nebo dospívajícími pracoval v jiné organizaci a chtěl by svoji zkušenost využít. Nejdříve je vhodné společně probrat a sladit představu o výchově a vedení programů. Může se například stát, že bude mít tendenci stavět lesní domečky se skauty či jít s benjamínky na puťák. Může nevhodně využívat odměny a tresty či v dobré víře upírat holkám a klukům prostor pro vlastní realizaci (radši jim ty třísky nasekám, ještě by si tou sekerou ublížili). Je proto vhodné se ubezpečit, že se jeho přístup významně neliší od běžné praxe ve tvém oddíle.

 

K začlenění dospělého nováčka do vedení doporučujeme využít postup k uzavření dobrovolnické dohody, která je součástí cyklu dobrovolníka. Podrobný popis nalezneš na skaut.cz/personalistika

v sekci Získávání spolupracovníků. V této metodice se věnujeme u každého kroku specifikům týkajících se dospělých nováčků.

 

         Dospělý nováček není vedoucí

 

Plnoletost není zárukou kvalitního vedení. Dospělák 

bude schopen zhodnotit své schopnosti, takže se třeba

nesekne sekerou. Nevíme však, zda je toho schopen i u vedení holek a kluků (které navíc zatím nezná).

Skautská výchovná metoda je specifická. Ne nadarmo věnujeme spoustu energie vzdělávání a žádáme dvoustupňovou zkoušku, než někomu svěříme vedení oddílu. Nemůžeme proto očekávat, že nováček, jakkoliv dospělý, ji bude ovládat.

Využij dovednosti a nový pohled na věc, se kterým dospělák přichází. Nezapomínej však, že není kvalifikovaným vedoucím a svěřuj mu proto úkoly odpovídající jeho kompetencím. Zajisti mu podporu – nech jej pracovat v tandemu se zkušenějším vedoucím nebo mu poskytuj častou zpětnou vazbu.

Než dospělému nováčkovi svěříš samostatné vedení akcí (schůzek, výprav), je třeba mít jistotu, že to bude dělat dobře. Je proto vhodné nechat jej připravit a vést několik schůzek a výprav, na kterých však budeš ty nebo patron, který nováčkovi poskytne zpětnou vazbu a ujistí se, že jedná v souladu se skautskými principy a skautskou výchovnou metodou.

Nasdílejte si vzájemné představy o daném úkolu, pozici, projektu. Dospělý nováček nemusí mít jasnou představu o tom, co práce pro oddíl obnáší. Dopřej mu proto čas vyzkoušet si několik různých dílčích úkolů, aby se mohl lépe rozhodnout a abys poznal, co od něj můžeš očekávat.

Podělte se o svá očekávání a obavy. Některá očekávání či obavy mohou vycházet z nedostatečné znalosti skautingu či oddílových zvyklostí. Se zapojením do vedení proto nepospíchej a vyčkej, až se nováček rozkouká. Očekávání a obavy společně zaznamenávejte, abyste se k nim mohli vracet.

Pojmenujte konkrétně „náplň práce“ či úkol. Proberte nováčkovy životní zkušenosti a dovednosti a pokuste se najít, čím by mohl nováček oddílový program obohatit – ovšem pouze pokud nehledá odreagování a nechce dělat něco odlišného od své profese. Zedník by se možná raději věnoval myšlenkovým programům než udržoval areál. Účetní si možná rád odpočine od svých čísel a raději natře klubovnu nebo bude s dětmi lítat po louce, než aby se staral o finance oddílu. Neboj se také zeptat lidí z blízkého okolí nováčka na jejich doporučení, jaká role by mu nejvíce vyhovovala. Pokud je podmínkou působení v dané roli získání skautské kvalifikace, včas si tuto podmínku pojmenujte a ujasněte si, zda je to v konkrétní situaci reálné a za jakých předpokladů.

Odhadněte časovou náročnost úkolu. Člověk, který nikdy neskautoval, si nedokáže představit, co která činnost obnáší. V nadšení může mít nerealistické představy o vlastních časových možnostech a přislíbit větší zapojení, než je pak schopen zvládnout. Aktivní vedoucí zase může mít nerealistická očekávání na základě vlastního příkladu, aniž by si uvědomil, jak moc skauting prorůstá jeho životem. Buď proto konkrétní v časové náročnosti nejen samotných akcí, ale také jejich přípravy či účasti na radách. Respektuj, že činnost pro oddíl je potřeba sladit s ostatními životními rolemi a povinnostmi. Snaž se nováčka podpořit v udržení rovnováhy mezi nimi.

Domluvte se na poskytnuté podpoře. Nejde jen o materiální zázemí pro přípravu (přístup do klubovny mimo skautské akce, oddílové vybavení), ale především o zpětnou vazbu na činnost, kterou nováček vykonává. Rozvoj jeho kompetencí k vedení je asi tou nejnáročnější investicí ze strany vedení oddílu, která se ale může opravdu vyplatit.

Zamyslete se společně také nad tím, co tato spolupráce přináší oběma stranám. Je toto očekávání v souladu s motivací nováčka, proč se chce k oddílu přidat? Pokud ne, možná není účast na vedení tou nejlepší cestou.

Určete, na jak dlouho dohodu uzavíráte. V případě dospělého nováčka půjde spíše o ujasnění, jak často budete dohodu revidovat. Je to i důležitý signál, který dává najevo, že role nejsou dané navždy, ale lze je obměňovat podle vyvíjejících se potřeb a situace na obou stranách i podle nabytých zkušeností.

Společnou dohodu vhodným způsobem stvrďte. Zvlášť pro dospělého nováčka toho bude takhle na začátek celkem hodně. Hodí se proto poslat alespoň e­‑mail, kde základní dohodnuté body stručně shrneš, ať se oba máte k čemu vracet.

Dohodněte se na prvních dílčích krocích a naplánujte první zhodnocení spolupráce. Dospělému nováčkovi to pomůže porozumět, že zpětná vazba je standardní součástí procesu a má mu pomáhat v rozvoji.

Představte nového spolupracovníka a vaši dohodu ostatním. V této fázi již ostatní dospělého nováčka jistě znají. Nevědí ale ještě, na jaké podobě spolupráce jste se dohodli. Je vhodné jim sdělit zejména věci, které přímo souvisejí s dalšími vedoucími (např. nováček se bude pravidelně účastnit oddílových rad; bere si pod patronát plnění odborky fotografa, apod.).

 

Zpočátku je vhodné dospělému nováčkovi přidělit podpůrnou roli, ve které bude pomáhat zkušenějšímu vedoucímu (např. patronovi). Tento vedoucí pak může rozšiřovat nováčkovy úkoly a prostřednictvím konstruktivní zpětné vazby jej cíleně vést k větší samostatnosti. V ideálním případě má tento tandem supervizi např. od vedoucího oddílu, který sleduje pokrok dospělého nováčka a pomáhá patronovi. Nováček si tak současně udělá jasnější představu, co práce pro oddíl obnáší a vyzkouší si, zda mu určená role vyhovuje. Osvědčilo se také, když dospělý nováček jede třeba na týden na výpomoc na tábor (např. do kuchyně) – tam může vnímat atmosféru či přístup vedoucích k dětem. V případě zájmu je pak možné ho na zkoušku zapojit i do přípravy či vedení programu.

Pokud je dospělý nováček rodičem člena oddílu, zkus najít roli, ve které se nebudou potkávat. Kluci a holky potřebují prostor samostatně růst bez ochrany rodičů a vedoucí může přítomnost vlastních dětí omezovat. Nehledě na nebezpečí vzniku nezdravých vztahů mezi členy oddílu.

 

Co když 

bude chtít dělat věci „jinak“?

Můžeš mu nabídnout kvalitní materiály, které vysvětlují opodstatnění našich obvyklých postupů.

Pluralita pohledů je obohacující – pokud nedokážeme obhájit nějakou praxi, zvyk či tradici ve věcné diskusi, máme důvod k přemýšlení a možná k jejich revizi.

Doporučujeme poskytnout okamžitou zpětnou vazbu – 

vycházejme z předpokladu, že jedná v dobré víře a pokud 

se včas nedozví, že se rozcházíme v představách, jak věci dělat, nemá možnost si to uvědomit a vhodně reagovat.

 

Co když nám odejde?

Každý může odejít – i vedoucí, který nám v oddíle vyrostl.

 U dospělého nováčka můžeme vnímat větší riziko, protože

 jej ještě dostatečně neznáme, není „prověřen“, nemáme k němu důvěru. K tomu mohou posloužit následující kroky:

Oťukání se – nedat mu roli hned, ale dostatek prostoru

pro ověření, zda to myslí vážně.

Teprve při pravidelné účasti v plánovaném rozsahu se 

ukáže, jak to ladí s jeho rodinnými a dalšími povinnostmi.

Dobrovolnická dohoda – rozumí své roli, jsou jasně vymezeny hranice, je možno se k dohodě vracet a ověřovat, zda se něco nezměnilo.

Dospělý nováček 

chce založit vlastní oddíl

Není to věc nevídaná ani nemožná: vždyť všichni otcové­‑ zakladatelé, od Roberta Badena­‑Powella přes A. B. Svojsíka až po první zakladatele většiny oddílů u nás, byli vlastně nováčky. Proto měj mysl otevřenou a namísto paušálního odmítnutí „zběsilého“ nápadu se zamysli, jak můžeš nadšence podpořit. Nabízíme pár námětů:

 

Pozvi zájemce na roční stáž ve svém oddílu. 

Během roku se toho dá spoustu naučit – nasát

trochu skautského ducha, naučit se základy skautské výchovné metody a její praktické využití, udělat si představu o administrativě spojené s vedením oddílu a být u komunikace s rodiči.

Pomoz zařídit zájemcům účast na vzdělávacím kurzu, kde budou instruktoři mít prostor se jim trochu individuálně věnovat. Výstupem může být třeba konkrétní projekt založení nového oddílu krok po kroku v jejich specifickém kontextu.

Zprostředkuj zájemcům kontakt na středisko, které by je mohlo vzít pod svá křídla. Zkus v okruhu svých skautských známých najít někoho, kdo by měl kapacitu se jim věnovat a pomoct jim.

Sdílej s nimi metodickou příručku k zakládání nových oddílů (pozn. jaro 2020 – připravujeme) a zamysli se, s čím vším jim můžeš (v rámci vlastních možností) pomoci.

 

Zakládání nových oddílů se věnuje samostatná sekce na Skautské křižovatce (skaut.cz/novy­‑oddil). Kromě výše zmíněné příručky k zakládání nových oddílů na ní najdeš další materiály, možnosti finanční podpory, tipy a zkušenosti.

 

Jak zajistit ochranu a bezpečí dětí

Získej reference. Pokud má nováček dřívější zkušenost s vedením dětí, sežeň si kontakt na lidi, se kterými spolupracoval. Zavolej jim a poptej se, jak ho vnímali.

Sleduj nováčka při práci. Dej mu za úkol řídit oddílovou hru, rukodělku, práci na táboře nebo jinou činnost náročnou na udržení disciplíny. Sleduj, jak si poradí v různých situacích – sáhne hned po trestech či jiných nástrojích negativní či pozitivní motivace?

Využij navrhovaného znění Kodexu jednání dospělých

(poznámka: jaro 2020 – Kodex právě prochází diskusi v Junáku). Upozorňuje na konkrétní očekávání kladená na jednání dospělých vůči dětem, rodičům, ostatním dospělým v organizaci i vůči organizaci. Vychází přitom z obecných skautských principů, slibu i zákona. Nabízí terminologii, kterou je možno pojmenovat problematické jednání a společně jej řešit.

 

Cesta dospělého nováčka 

ke skautské kvalifikaci

Hlavní díl zodpovědnosti za podporu dospělého nováčka na jeho cestě za porozuměním skautingu a skautské výchovné metodě leží na jeho domovském oddílu a středisku. Proto je třeba vhodně volit úkoly a postupně mu svěřovat zodpovědnost, provázet jej a podporovat – zkrátka se mu věnovat. Kvalifikace je potřebná k samostatnému vedení, ideálně by tedy měla přicházet na řadu až ve chvíli, kdy se již nejedná o nováčka. Vždyť složení skautského slibu je podmínkou k vydání čekatelského i vůdcovského dekretu. Motivace k účasti na skautských kurzech by měla vycházet především od dospělého nováčka samotného, lze ji však podpořit vysvětlením skautského vzdělávacího systému a nabídnutím možností, spolu s naším doporučením.

 

Mezi nejdůležitější faktory, které je třeba zohlednit při výběru kurzů, patří časové možnosti dospělého nováčka, jeho i naše očekávání a potřeby a celkové nastavení kurzu (např. nakolik počítá s účastí zralých dospělých nebo umožňuje účast s vlastními dětmi či rodinou).

 

Čas: Dospělí pracující mívají omezený počet dnů dovolené. Pokud od nich očekáváme účast na letním táboře, může být další týden strávený na kurzu již mimo jejich možnosti. Alternativou proto jsou víkendové kurzy, od kterých však nelze očekávat srovnatelnou úroveň prožitku. Je třeba si proto ujasnit, zda potřebujeme dospělého nováčka především kvalifikovat či jej exponovat skautskému společenství mimo domovský oddíl. V druhém případě by stálo za to umožnit účast na lesním kurzu, třeba (částečným) uvolněním z tábora. Podmínkou získání vůdcovské zkoušky je také zdravotnická kvalifikace. Pokud ji dospělák nemá např. díky své profesi (stanoveno zákonem), znamená to účast na kurzu zdravotník zotavovacích akcí, který obvykle trvá 2-3 víkendy (40 hodin vzdělávání).

 

Očekávání a potřeby: Skautské vzdělávací kurzy jsou jedinečnou příležitostí poznat skauting mimo vlastní jednotku a navázat vztahy v širším skautském společenství. Doporučujeme proto, aby dospěláci absolvovali kurz i v případě, že hlavní motivací je především složení zkoušky. V dobře odůvodněných případech (např. navrátilci, kteří už jako činovníci dříve působili) Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků připouští možnost absolvovat vůdcovskou zkoušku současně se zkouškou čekatelskou, je však třeba to dohodnout s vedením kurzu a příslušnou zkušební komisí. Získání vůdcovské zkoušky tak značně zjednodušíme; je však třeba dále počítat s podmínkou získání zdravotnické kvalifikace a s povinnou absolventskou výpravou z čekatelské zkoušky. Většina kurzů zdravotník zotavovacích akcí, všechny vůdcovské zkoušky a některé další skautské kurzy jsou státem uznané i coby civilní kvalifikace, kterou lze uplatnit i mimo naši organizaci.

 

Nastavení a zaměření kurzu: Nejde jen o to, jak velká bude věková propast mezi naším dospělým nováčkem a ostatními frekventanty. Je třeba také zvážit nastavení programu (např. zda fyzicky náročné aktivity jsou v mezích možností staršího účastníka). Některé kurzy mohou umožnit i přítomnost malých dětí některých frekventantů, což může značně usnadnit jejich účast na kurzu. Je také vhodné zvážit specifické zaměření kurzu (Světluškovský kurz k vedení světlušek, Seleška coby záchranářská lesní škola apod.). Obecně lze však říci, že pro dospělé účastníky budou vhodnější spíše vůdcovské kurzy než čekatelské. Doporučujeme proto čas investovat do vůdcovského kurzu, nejlépe lesního, a čekatelskou zkoušku složit buď bez kurzu nebo v rámci zkoušky vůdcovské.

 

Personalistika: skaut.cz/personalistika

Dobrovolnická dohoda: bit.ly/SkautDohoda

Založení nového oddílu: skaut.cz/novy­‑oddil

Kodex jednání dospělých: bit.ly/SkautKodex

Vzdělávání: skaut.cz/vzdelavani

Časopis Skauting: casopisy.skaut.cz/skauting/

Databáze vzdělávacích akcí: bit.ly/SkautVzdelavaciAkce

Jak se zorientovat v nabídce kurzů

Přehled vybraných kurzů vychází vždy ke konci roku jako příloha Skautingu a je samostatně dostupný na Skautské křižovatce v sekci Vzdělávání. Od roku 2019 jsou zvlášť označeny kurzy, kde po dohodě s vedením uvítají i děti účastníků či jsou zaměřeny na starší účastníky.

Kompletní seznam je pak v Databázi vzdělávacích akcí na Křižovatce (akce se objevují v průběhu roku v okamžiku nahlášení akce na ústředí).

 

Kromě kvalifikačních či zážitkových kurzů zůstává široká nabídka dalších vzdělávacích akcí menšího rozsahu, které mohou být pro čerstvé činovníky přínosné: Elixír, HelpDesk, Poradní skála, regionální výměny zkušeností a větší akce – to vše může významně rozšířit obzory, poskytnout inspiraci a motivovat k další činnosti.

 

7. Závěr

Milá čtenářko, milý čtenáři, děkujeme ti za úsilí, které věnuješ šíření skautské myšlenky, ať už přímo výchovou v oddíle nebo její podporou. I díky tobě se českému skautingu daří. Skauting je jednou z cest k hledání hlubšího smyslu života, pevných přátelství a krásných zážitků. Nejen děti, ale i dospělí mohou zaslechnout volání dobrodružství, přírody i Nejvyšší Pravdy a Lásky.

 

Dejme možnost zažít radosti skautingu všem, kteří se k nám chtějí přidat. Dospělých, kteří by se rádi zapojili do naší činnosti, není málo. Dáme­‑li i jim možnost zažívat krásy skautingu, obohatí to nejen je samotné, ale i nás. Přijímání nových členů z řad dospělých je jednou z možností, jak šířit skautské principy a skrze srdce a činy našich nových bratrů a sester dělat svět lepším.

 

Na závěr bychom rádi znovu zdůraznili hlavní myšlenku této metodiky. Cílem při přijímání dospělého nováčka je umožnit mu vydat se na skautskou stezku a stát se právoplatným členem vašeho střediska. Status dospělého nováčka má být pouze přechodným obdobím, po které se dospělý člověk seznamuje se skautingem, zvnitřňuje si jeho myšlenky a přijímá skautské hodnoty. Na konci toho procesu má tedy středisko být bohatší o jednoho skauta.

 

Epilog

Bratr náčelník Čiča o mně nedávno veřejně řekl, že jsem vždy dospělé vedl k tomu, aby si nezapomněli hrát.

Většina dospělých má potřebu se odreagovat od zodpovědného zaměstnání, studia, péče o rodinu atd., atd. a to se týká i členů Junáka. Proto se scházejí ti revmatičtí oldi i přerostlí roveři a vymýšlejí to, co sami považují za zábavu. Takto se kupř. stýkáme my vodáci, ale mohou to být i trampové, lezci, nohejbalisté a jiní čutálisti.

No, a my hoši, co spolu chodíme, se tak setkáváme s jinými vodáky, trampy, lezci, nohejbalisty a jinými čutálisty. Když ti „ne naši“ uznají, že jsme dobrá parta a že nás nevidí poprvé ani naposledy, pozvu je mezi nás. Scházíme se pravidelně jednou měsíčně a průměrně každý druhý měsíc máme víkendovou akci (někdy podobnou té, na které jsme se setkali, jindy něco, co je překvapí).

Začnou­‑li chodit skoro pravidelně, poznají, že občas musíme pomoci ostatním oddílům přístavu, tu na plavbě jako doprovod, tu při akci pro veřejnost jako servis, tu při začátku tábora, tu během něj jako specialisté na něco (jachting, vaření, rostliny, pohlazení…).

A pak přijde doba, kdy jim nabídnu skautský slib 

se znalostí zákona. Někdy je slib jen s několika činovníky, někdy s klubem dospělých čili oldskautů, když se hodí, tak se slibem vlčat a skautů (nezapomenutelný zážitek pro malé i dospělé). A to už se těm dospělým nováčkům mezi námi tolik líbí, že stále existují a chodí, dovolím jim platit příspěvky a pomáhat při programu.

Takže, když je potřeba doplnit vedení oddílu mladších, mám kam hrábnout. Když už je někdo zaháčkovaný u oddílu, tlačím ho na doplnění kvalifikace. No, netlačím, spíše přemlouvám, lákám a slibuju pomoc.

Když mezitím dorostou roveři, tak se oldi zase stáhnou do té víkendové party a jen tu a tam odpovídají kladně na otázky typu „nevíte kdo?“, „nevíte kde?“. Mezi touto bandou jsou bývalí roveři a předroveři, bývalí oddíláci, rodiče, co po nich současní členové chytili lásku k přírodě i vodě, soliterní vodáci a jachtaři, ta paní, co nás vždycky zdravila u pramene Lužické Nisy, a pár bývalých pěších oldskautů, které to u jejich původního klubu nebavilo. Jo, a také některé manželky.

A to jsem určitě nepopsal všechno, ale vy mi stejně

moc nevěříte.

 

Vezír – Vladimír Cvrček

emeritní hlavní kapitán vodních skautů a člen Náčelnictva,

nyní „velvyslanec“ vodních skautů u Kmene dospělých, Liberec

 

Zpětná vazba a kontakt

Tato metodika je první ucelený text zabývající se začleněním dospělých zájemců do skautské činnosti. Rádi bychom ji dále zlepšovali a rádi se dozvíme, které části jsou užitečné a co bychom měli vylepšit před dalším vydáním. Máš postřehy z vlastní zkušenosti s prací s dospělými nováčky? Nápady na zlepšováky nebo upozornění, co nefunguje či na co si dát pozor? Pomohly by ti nějaké konkrétní nástroje (třeba Stezka nováčka pro dospělé)? Uvítáme konstruktivní připomínky i vlastní příběhy, které by mohly inspirovat ostatní.

Můžeš nám poslat zprávu na e­‑mail Kanceláře ústředí kancelar@skaut.cz. Na stejnou adresu se můžeš obrátit i s dalšími otázkami nebo žádostí o radu s konkrétní situací týkající se dospělých nováčků.

 

Postupně budujeme také sekci Řízení střediska / Lidé / Dospělý nováček na webu Skautské křižovatky, kde najdeš všechny dostupné materiály: skaut.cz/DospelyNovacek.