Zemřela sestra Dobromila Iva Vaňková – Iva-va, nositelka Řádu Stříbrného trojlístku
- Nahoru do: [Články na webu]
- Zveřejněno v: Zpravodajství
15. dubna odešla na věčnost v 94 letech sestra Dobromila Iva Vaňková – Iva-va. Byla dlouholetou vůdkyní ekumenické lesní školy, za 2. světové války se zapojila do protifašistického odboje. Po válce se podílela na hledání hrobu a identifikaci skautů popravených nacisty, které připomíná pomník Ivančena pod Lysou horou.
Sestra Iva-va se narodila v lednu 1925 v Háji u Opavy. Skautovat začala roku 1938 ve Slezské Ostravě. Od dva roky později se po zákazu Junáka zapojila do protifašistického odboje, za což byla zatčena a vězněna. Propuštěna byla v roce 1944. V roce 1945 se zapojila do hledání a identifikace gestapem popravených členů odboje slezských skautů, na jejichž památku byla později vystavěna mohyla Ivančena.
Ve stejném roce založila a vedla 7. ekumenický dívčí oddíl v Ostravě a absolvovala dívčí lesní školu. V roce 1949 se stala členkou Náčelnictva Slovenského Junáka. V roce 1968 byla zvolena místonáčelní Slovenského skautingu a do Ústřední rady Československého Junáka. V této funkci pokračovala i po Sametové revoluci. Na Slovensku byla také zahraniční zpravodajkou, přednášela na ústřední lesní škole, vedla dívčí lesní školu pro vůdkyně na Slovensku a zodpovídala za dívčí instruktorskou lesní školu.
Po obnovení skautingu v roce 1989 vedla dívčí lesní školu na Slovensku, roce 1992 se přestěhovala do moravských Hostěnic. Přednášela na LŠ na Slovensku i v Čechách. Na tuto dobu také vzpomíná Vlaďka Hůlková - Amálka, rádkyně Pražské družiny Svojsíkova oddílu: „Zvláště jsem mohla cítit a pozorovat její lásku při rozhovorech s frekventantkami na několika lesních školách, kurzech či při pouhém setkání. Nikdy neodmítla naslouchat, pomohla vyřešit problém a často si dlouho do noci povídala a radila sestrám, které se na ni s důvěrou obracely.“
Iva-va byla členkou Svojsíkova oddílu a nositelkou mnoha skautských vyznamenání včetně toho nejvyššího – Řádu Stříbrného trojlístku.
Věnujte prosím sestře Iva-vě tichou vzpomínku.
Doplnění: Rozloučení se sestrou Iva-vou proběhne 1. května od 15 hodin v KC Svratka, Veslařská 65, Brno.
Zdroje: http://www.ivancena.cz/o-mohyle/, https://skautibrno.cz/doc-phdr-dobromila-iva-vankova-iva-va/, http://www.so-novinky.obadalek.cz/wp-content/uploads/2019/04/Iva-va-odesla-na-vecnost.pdf
Sestra Ivava se narodila v lednu 1925 v Háji u Opavy. Skautovat začala roku 1938 ve Slezské Ostravě. Od dva roky později se po zákazu Junáka zapojila do protifašistického odboje, za což byla v roce 1942 zatčena a vězněna. Propuštěna byla v roce 1944. V roce 1945 se zapojila do hledání a identifikace gestapem popravených členů skautské odbojové skupiny - Vládi Čermáka, Ládi Pecha a Oty Kleina, jimž byl později vystavěn památník na Ivančeně.
Ve stejném roce založila a vedla 7. ekumenický dívčí oddíl v Ostravě a absolvovala dívčí lesní školu. V roce 1949 se stala členkou Náčelnictva Slovenského Junáka. V roce 1968 byla zvolena místonáčelní Slovenského skautingu a do Ústřední rady Československého Junáka. V této funkci pokračovala také po obnovení Junáka v roce 1989. Na Slovensku byla také zahraniční zpravodajkou, přednášela na ústřední lesní škole, vedla dívčí lesní školu pro vůdkyně na Slovensku a zodpovídala za dívčí instruktorskou lesní školu.
Po obnovení skautingu v roce 1989 vedla Dívčí lesní školu na Slovensku, roce 1992 se přestěhovala do moravských Hostěnic. Přednášela na LŠ na Slovensku i v Čechách. Na tuto dobu také vzpomíná sestra Amálka Hůlová, rádkyně Pražské družiny Svojsíkova oddílu: „Zvláště jsem mohla cítit a pozorovat její lásku při rozhovorech s frekventantkami na několika LŠ, kurzech či při pouhém setkání. Nikdy neodmítla naslouchat, pomohla vyřešit problém a často si dlouho do noci povídala a radila sestrám, které se na ni s důvěrou obracely.“