Nová metodika: Práce se stezkami pro vlčata a světlušky je radost, když víte jak na to

Možná vám už lezou stezky pro vlčata a světlušky pěkně na nervy. Vy se snažíte lákat děcka k plnění úkolů, ale je to vůbec nezajímá. Je spíš zázrak, když si vůbec přinesou stezky na schůzku. Z vyhrazeného času na plnění stezek se pak stává noční můra, která může vyústit akorát ve vzájemné zklamání. Děti to nebaví a vy jste zbytečně otrávení. Takže raději na stezky zanevřete a je klid.

Nová metodika Stezka a symbolický rámec vlčat a světlušek je tu od toho, abyste se do podobné bryndy nedostali, nebo abyste se z ní dostali co nejrychleji pryč. Stezky mohou být pro skautování požehnáním, stačí jen zjistit, jak si práci s nimi správně nastavit.

KUPTE SI METODIKU NA: skaut.cz/obchod

Jde to i jinak: scénář č. 2

Zkusme si teď představit jiný scénář než ten hororový z úvodu.

Vedoucí připraví speciální schůzku mimo klubovnu. Holky se vydají hledat kouzelnou lucernu, která umí přeměnit člověka ve světlušku, pro kluky je připravena dobrodružná výprava do džungle. Celá aktivita je  uvedena v souladu se symbolickým rámcem stezek, děti se například během hry seznamují se svými pomocníky, takže holky s ostatními světluškami nebo psem Brokem, kluci s dalšími zvířaty, se kterými žije Mauglí v džungli. Děti si hned najdou k symbolickému rámci, který je vetknutý do stezek, větší vztah.

Plnění stezek je s motivací jednodušší, zvlášť když se ani v dalších aktivitách nestává cílem samo o sobě, ale je včleněno do programu. Úspěchy  v plnění stezek jsou potom zaznamenány na velké bodovací tabuli, aby mezi sebou děti mohly zdravě soupeřit. Na nástěnce jsou všem na očích také vyditelně vyvěšeny nášivky, které mohou vlčata a světlušky získat po dokončení jednotlivých stupňů. Vedoucí se navíc s dětmi průběžně baví o tom, co by rádi plnili za úkoly, a chválí je za dosažené úspěchy.

Metodika je plná isnpiračních tipů

Vzít práci se stezkami za správný konec, to je to hlavní

Pracovat v oddíle se stezkami, to není námaha. Dřinu a nepříjemnost si z toho můžeme udělat jen my sami, často samozřejmě neúmyslně tím, že se ve všem tak nějak ztratíme. Stezky opravdu nejsou samospásné, ale pokud jim dá člověk šanci, věnuje jim na začátku nějaký čas a naučí se s nimi pracovat, velmi mu ulehčí skautskou výchovnou činnost. Stezky mají potenciál stát se podnětným dobrodružstvím pro děti i vedoucí. Byla by škoda tuto šanci zahodit nebo na stezky zanevřít po dílčích neúspěších.

Je důležité, abychom se střetávali na cestách skautingu, po kterých všichni kráčíme. Stezky jsou ideálním nástrojem k tomu, aby děti vykročili tím správným skautským směrem.

Za TDC
Tomáš Vovsík