Jak a o čem mluvit s novináři?

Skautů je na světě 60 milionů, v ČR přes 60 000. Skautingem prošlo mnoho známých osobností (bývalý prezident V. Havel, vědkyně H. Illnerová, režisér M. Forman, herečka E. Holubová, moderátorka T. Kostková a další). Skauting má tedy poměrně silnou základnu i historii. Víme, jak o něm hovořit?

• “Mezinárodní hnutí pro děti a mladé lidi” hlásá novinový titulek.
• “Zaopatřovací ústav pro důchodce” domyslí si všímavý kolemjdoucí, když vidí stařečka s trojhranným kloboukem a lilkou na klopě.
• “Splašená parta bláznů” pomyslně křičí obrázek deseti roverů, kteří obracejí kameny a loví nějaké indicie.
• “Všestranný rozvoj osobnosti” uvádí leták na školní nástěnce.

Člověk se dnes topí v moři informací a neumí rozlišit, co je pravda a co se jako pravda tváří. Důvěryhodné vypadá smyšleně a smyšlené důvěryhodně. S tím vším k němu připlouvají také informace o skautingu. Možná víme, jak o skautingu hovořit, pokud se nás zeptá náš kamarád a nebo někdo z rodiny. Ale jak o skautingu hovořit, když se nás zeptá někdo z médií? Novináři tvoří malou část veřejnosti, která svými informacemi ovlivňuje její naprostou většinu.

10 doporučení, jak se při komunikaci s novináři chovat:

1. MÉŇE ZNAMENÁ VÍCE

Poskytujte médiím vždy jasné a stručné informace, nezapleťte se do zbytečných komentářů a zdlouhavého vysvětlování. Vaším cílem není měnit postoj novináře, cílem je předat jasné informace, na základě kterých přirozeně vznikne pravdivý a nechaotický článek.

2. NEBOJTE SE NEODPOVĚDĚT TEĎ A TADY

Není chybou říct novináři, že informaci, kterou si nejste jisti, mu zajistíte během dne. Můžete se pak obrátit na nás, na svého mediálního zpravodaje či na zkušené skautské vedoucí ve svém středisku.

3. NOVINÁŘSKÁ PRÁCE JDE PO POVRCHU

S tím se prostě smiřte. Na redakce novin, časopisů, rádií, televizí i internetových serverů neustále útočí desítky PR skupin. Redakce dostává denně okolo 60-100 tiskových zpráv. Novináři tak pracují s velkým množstvím témat, ze kterých si vybírají. Jejich zpracování je často ovlivněno stresem a uzávěrkami, málokdy proto mají čas a prostor zpracovat téma skutečně do hloubky.

4. INFORMACE NEPŘIBARVUJEME

Naučte se médiím předkládat takové informace, které nebudou při zpracování novinářem zbytečně přetvořeny. Jinými slovy, když se naučíte s novináři jednat, napíší bez problému pravdivě a přesně to, co jste jim řekli. Většina novinářů není zákeřnými hledači senzací.

5. NOVINÁŘ NENÍ NOVÝ SKAUT

Nepředpokládejme, že novinář je nadšený potenciální skaut. Informace předkládejme věcně, bez užívání superlativů a citově zabarvených slov.

6. NOVINÁŘ NENÍ SKAUT

Není třeba užívat skautské termíny jako “jedeme na tábor do týpek”, “táborák zapalujeme fakulemi”, “jdeme na bojovku”, “každý skaut má kápézetku”... Pokud se známe s novinářem, který je sám skautem, máme v tomto směru výhodu.

7. NOVINÁŘI UMÍ S INFORMACEMI PRACOVAT

Řadu informací si dohledávají sami, v případě nejasností obvykle volají. Nemusíme je dokola uhánět s dalšími doplňujícími informacemi.

8. NOVINÁŘ NENÍ KAMARÁD

Vždy mějte na paměti, že jednáte s novinářem, i když jste na neformální akci. Nemůžete se pak divit tomu, že v článku použije to, co jste mu “kamarádsky” mezi čtyřma očima řekli.

9. SKAUT NE ZA KAŽDOU CENU

Skauting má za léta své existence dobrou pověst, dejte si proto pozor co, komu a kdy chcete komunikovat a řiďte se heslem: skaut ne za každou cenu. Vždy je dobré zkontrolovat si motivaci novináře (jde za senzací/pomluvou a nebo za seriózní informací).

10. HLAVNĚ SE NEBÁT :)

Přirozeně se novinářů nebojte, nejsou zlí, jsou to lidi.

 

HLAVNÍ KOMUNIKAČNÍ SDĚLENÍ

Pokud byste chtěli zdůraznit to nejdůležitější o skautingu a dostat se více do hloubky, mluvte o konceptu SKAUTING – PARTA A PŘÍLEŽITOST.

O co dalšího je možné se při komunikaci opřít: