08 Základy práva

Neznalost zákona neomlouvá

A to ani při tak dobrém úmyslu, jako je vedení střediska. Jestli chcete zodpovědně vést středisko, neměli byste znalost zákonů opomíjet. V této kapitole se dozvíte, jaká práva a povinnosti z vaší funkce vyplývají. Podrobně je v ní popsána především problematika odpovědnosti, ale také téma smluvních vztahů. Věnujte kapitole velkou pozornost a v případě otázek se neváhejte obrátit na ústředí se žádostí o radu.  

(článek byl editován 30. 9. 2020)

 

Úvod do základů práva

Co je to vlastně právo? Obecně je právo považováno za soubor právních norem. Právní normy jsou obecně závazná pravidla chování, která jsou obsažena v právních předpisech a jsou státem vynutitelná. Jsou to tedy příkazy, zákazy a dovolení, jimiž právotvorné společenství (stát) upravuje přípustné jednání a vzájemné vztahy svých členů.

 

Právní osobnost a svéprávnost

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dne 1. 1. 2014 došlo ke změně názvosloví dvou institutů charakteristických pro každý subjekt práva. Právní osobnost nahradila dřívější právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům je nově pojmenována jako svéprávnost.

Klíčový pojem je právnická osoba, což je uměle vytvořený subjekt, organizovaný útvar, který může vystupovat v právních vztazích (tedy například naše středisko) podobně jako fyzické osoby (lidé).

Právní osobnost je tedy chápána jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, být účastníkem právních vztahů. Fyzická i právnická osoba může díky právní osobnosti uplatňovat svá jednotlivá subjektivní práva (schopnost vlastnit majetek, dědit nebo být obdarován apod.).

Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Subjektům práva umožní svéprávnost aktivní jednání v právních vztazích, například uzavírání smluv.

Právní osobnost i svéprávnost získává právnická osoba dnem vzniku (bez ní by vůbec nemohla jako subjekt práva existovat) a ztrácí ji svým zánikem. 

Fyzická osoba (člověk) nabývá právní osobnost narozením a ztrácí ji smrtí. Plnou svéprávnost nabývá zejména dosažením zletilosti.

Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Svéprávnosti nemůže být člověk zbaven, může mu však být omezena, a to v rozsahu určeném soudním rozhodnutím. 

 

Má skautské středisko právní osobnost?

Je běžné, že neziskové organizace se vnitřně člení na dílčí skupiny, útvary, oddíly nebo střediska. Je nezbytné znát, zda tyto vnitřní jednotky jsou nadány právní osobností, či nikoliv.

Spolky mohou dle občanského zákoníku zakládat své organizační jednotky (pobočné spolky), a to v souladu se svými vnitřními předpisy (stanovy, statut). Tyto pobočné spolky se také zapisují do spolkového rejstříku a mají tedy odvozenou (a omezenou) právní osobnost, jsou právnickými osobami a vstupují samostatně do právních vztahů. Jsou však zároveň závislé na „zřizovateli“ (hlavním spolku) a ten může „svazovat“ práva či určovat dodatečné povinnosti nad rámec obecného právního rámce.

Pobočnými spolky v Junáku jsou všechny organizační jednotky, tedy střediska (přístavy), okresy, kraje a zvláštní organizační jednotky. Tyto subjekty jsou právnickými osobami s omezenou právní osobností.

Vnitřní organizační útvary Junáka, jako je oddíl či družina, nejsou právnickými osobami a tudíž nemají pravní osobnost. Nemohou proto samostatně jednat s třetími osobami, vlastnit majetek nebo odpovídat za škodu. Právní osobnost nemají ani jednotlivé orgány Junáka (např. Náčelnictvo, Výkonná rada) nebo jeho organizačních jednotek (např. okresní rada, revizní komise střediska). 

 

Ručení

Občanský zákoník dává možnost, aby stanovy upravily rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku. Ručení je jedním ze způsobů zajištění dluhu, které spočívá v tom, že ručitel (osoba vždy odlišná od dlužníka) na sebe vezme povinnost uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník.

Ze Stanov Junáka - českého skauta vyplývá, že za dluhy vzniklé z činnosti organizační jednotky ručí organizační jednotka jí přímo nadřízená, není-li taková, pak ručí Junák jako hlavní spolek. Ručení je omezeno částkou 100 000 Kč souhrnně za všechny dluhy organizační jednotky. Toto ustanovení však nevylučuje, aby se např. nadřízený okres stal ručitelem dluhu střediska vůči věřiteli na základě smluvního ujednání nad výše uvedenou částku. 

 

Odpovědnosti

V právu chápeme odpovědnost jako nutnost nést následky za určité jednání (konání) nebo opomenutí. Problematika odpovědnosti je spojena s činností organizace, resp. jejích členů – je tedy nutným důsledkem činností jejich konání (zejména statutárního orgánu, hospodáře, správce majetku, ale také vedoucích oddílů, akcí a projektů).

Definovat můžeme tři základní typy odpovědnosti:

 

Morální odpovědnost

Týká se všech členů i zaměstnanců organizace, zvláště pak „funkcionářů organizace“. Ti spolu s přijetím funkce přijali také morální závazky a měli by je plnit. Následky morální odpovědnosti se pohybují většinou pouze ve společensko-mravní rovině.

 

Disciplinární odpovědnost

Týká se členů těch organizací, které mají stanovena vnitřní pravidla uplatňovaná při porušení vnitřních předpisů organizace. U Junáka je to konkrétně Disciplinární řád. Dopad je pouze dovnitř organizace. 

 

Odpovědnost civilní, správněprávní a trestní

Tak, jak známe jednotlivá odvětví práva (občanské, trestní, správní apod.), dokážeme pojmenovat i jednotlivé typy odpovědnosti, které se v těchto odvětvích vyskytují a upravují je příslušné právní předpisy. Každý typ odpovědnosti se vyznačuje určitými charakteristickými vlastnostmi, o kterých pojednává následující část.

 

Odpovědnost občanskoprávní (civilní)

Občanský zákoník zakotvuje obecnou prevenční povinnost, podle které je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

 Škoda je nepříznivým (negativním) právním následkem za újmu v majetkové či nemajetkové sféře poškozeného. Ta může být způsobena následovně:

• porušením původní (primární) občanskoprávní povinnosti (smluvní či zákonné – mimosmluvní, úmyslným jednáním porušujícím dobré mravy),
• anebo zákonem kvalifikovanou (právně relevantní) událostí vyvolávající právem nedovolený, tj. protiprávní, stav. Tento nepříznivý právní následek spočívá ve vzniku nové následné (sekundární) občanskoprávní povinnosti.

 Škoda může mít podobu:

• skutečné škody (ztenčení – snížení hodnoty majetku poškozeného),
• ušlého zisku (to, oč by se hodnota majetku poškozeného zvýšila, kdyby nedošlo k protiprávnímu zásahu).

Při odpovědnosti za škodu je třeba rozlišovat dvě situace:

• Člen svou činností, resp. nečinností způsobí škodu středisku. V takovém případě je odpovědný za škodu tento člen a škodu je povinen středisku nahradit.
• Při činnosti střediska (typicky akce, tábor apod.) jeho člen způsobí škodu třetí osobě. Škůdcem je ve vztahu k poškozenému středisko, neboť škoda byla způsobena při jeho činnosti (při činnosti právnické osoby). Regresem (postihem) může středisko požadovat náhradu škody po konkrétní osobě, která vynaložení nákladu (škodu) způsobila.

 Obecnými předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti jsou:

Ke vzniku subjektivní odpovědnosti (odpovědnosti za zavinění) je třeba, aby byly naplněny všechny čtyři znaky. V případě objektivní odpovědnosti (odpovědnosti za riziko) stačí, aby byly splněny první tři uvedené znaky. 

 

Kdo odpovídá za škodu?

Občanský zákoník nově definuje povinnost člena voleného orgánu právnické osoby. Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že bude jednat s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Péče řádného hospodáře zahrnuje taktéž schopnost chovat se odpovědně a svědomitě stejným způsobem, jako by pečoval o svůj majetek, tj. aby tento majetek nebyl vědomě zmenšován nebo jinak ohrožován. Ten, kdo vykonává funkci s péčí řádného hospodáře, nemusí mít odborné znalosti pro jednotlivé okruhy činností. Musí však mít dostatečné schopnosti na to, aby poznal, že je nutná odborná pomoc kvalifikovaného subjektu a aby takovou pomoc příslušnými odborníky zajistil. 

Důležitou z hlediska naší činnosti bude odpovědnost za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání. Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled (sem spadají i právnické osoby, tedy v našem případě skautská střediska). Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled. Vždy však bude třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem každého případu a posuzovat situaci individuálně. 

 Při této odpovědnosti za škodu mohou nastat čtyři situace:

• za škodu bude odpovědný pouze nezletilý,
• za škodu bude odpovědná osoba, která zanedbala náležitý dohled,
• za škodu bude odpovědný nezletilý, který škodu způsobil, a společně s ním také osoba, která zanedbala náležitý dohled,
• za škodu nebude odpovídat ani odpovědná osoba (nezanedbala náležitý dohled) ani nezletilý (není odpovědný s ohledem na skutečnost, že nebyl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky).

 

Pojištění odpovědnosti

Pojištění odpovědnosti kryje škody způsobené třetím osobám v rámci činnosti Junáka či jeho organizačních jednotek, a to včetně škod vzniklých zanedbáním náležitého dohledu nad osobou, která byla svěřena do péče. Z titulu své funkce jsou automaticky pojištěni vedoucí organizačních jednotek, vedoucí oddílů mladších členů a jejich zástupci, oddíloví rádci a vedoucí táborů. Je možné za malý poplatek připojistit i další členy Junáka. Více informací o pojištění odpovědnosti viz článek Pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu.

 

Odpovědnost správněprávní

Správněprávní odpovědnost je odpovědností za přestupky. Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem. Zákon se spácháním přestupku spojuje hrozbu sankcí trestní povahy (správní tresty) ukládané v rámci výkonu veřejné správy. Přestupky se projednávají ve správním řízení a sankce za ně ukládají správní orgány.

Přestupek mohou spáchat fyzické osoby starší 15 let, fyzické osoby podnikající i právnické osoby. Základním právním předpisem je zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Přestupek je deliktní, společensky škodlivé jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je výslovně za přestupek označeno zákonem. Některé přestupky jsou upraveny v zákoně o některých přestupcích (např. proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku), ale další skutkové podstaty přestupků obsahuje několik desítek speciálních právních předpisů, například stavební zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o zaměstnanosti, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o účetnictví a mnoho dalších. Nejčastějším správním trestem  za spáchání přestupku je pokuta, tedy peněžitá sankce, ale správní orgán může uložit také například správní trest napomenutí či zákaz činnosti.

Některé přestupky mají svůj „protipól” v oblasti trestního práva (např. oblast majetkových deliktů, jako je krádež, zpronevěra, podvod), proto může být hranice, kdy půjde o přestupek a kdy již o trestný čin, velmi tenká a záleží tak na posouzení příslušných orgánů. Obecným rozlišovacím hlediskem je závažnost a společenská nebezpečnost. Na protiprávní jednání je však třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech v souladu s pomocnou (subsidiární) úlohou trestního práva v právním řádu a ve společnosti.

 

Příklad: Středisko může být odpovědné za spáchání správního deliktu v případě, že • jako zpracovatel osobních údajů zpracovává osobní údaje bez souhlasu dotčených osob (subjektů údajů), • jako účetní jednotka nevede účetnictví nebo jej vede v rozporu se zákonem o účetnictví, • poškodí nebo zničí památný strom nebo usmrtí zvláště chráněného živočicha, • jako zaměstnavatel umožní výkon nelegální práce, • užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím nebo jako stavebník provede stavbu nebo její změnu bez souhlasu stavebního úřadu, • jako pořadatel zotavovací akce nezajistí zásobování vodou a odstraňování odpadů a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky atd.

 

Trestní odpovědnost

Trestní právo je pojímáno jako nejzazší prostředek, kterým je prováděna právní regulace a sociální kontrola společnosti. Použití prostředků trestního práva (hmotného i procesního) totiž představuje nejzávažnější zásahy do práv jednotlivce, a proto musí být používány zdrženlivě pouze v případech, v nichž prostředky jiných právních odvětví (např. práva občanského a správního) selhávají nebo nejsou efektivní.

Trestní právo určuje, jaká společensky škodlivá jednání jsou trestnými činy, jaké jsou sankce za jejich spáchání a jakým způsobem stát prostřednictvím svých příslušných orgánů spáchání trestných činů zjišťuje a jejich pachatele trestá.

Trestně odpovědný je pachatel činu, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákoně. Tím může být jen osoba příčetná (způsobilá ke spáchání trestného činu – jedná se o duševní stav pachatele spočívající v schopnosti rozpoznat protiprávnost svého jednání a ovládat jej) a starší 15 let. Pachatelé ve věku 15 až 18 let jsou označováni jako mladiství a je  u nich zakotvena snížená trestní odpovědnost.

Abychom mohli hovořit o trestní odpovědnosti, musí být naplněna skutková podstata trestného činu, která je tvořena těmito znaky:

V České republice existuje institut trestní odpovědnosti právnických osob. Právnická osoba (a tedy i skautské středisko) může spáchat trestný čin prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, osobou, která u ní vykonává kontrolní nebo řídicí činnost nebo zaměstnancem či osobou v obdobném postavení, pakliže protiprávní čin byl spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. 

Trestní zákoník také upravuje okolnosti vylučující protiprávnost, které jsou specifickými skutky, jenž nastanou-li v konkrétním případě, způsobují, že čin jinak vykazující znaky trestného činu trestným činem není. Mezi základní okolnosti patří například krajní nouze nebo nutná obrana. 

 

Zastoupení právnické osoby a statutární orgán

Každá právnická osoba musí mít ustanoven statutární orgán, který je oprávněn vykonávat práva a povinnosti jménem dané právnické osoby. Statutární orgán může zastupovat organizaci ve všech záležitostech, které zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Má tedy všeobecnou (generální) působnost.

Při právních jednáních je právnická osoba zastupována vždy fyzickou osobou (nebo osobami). Statutárním orgánem organizační jednotky Junáka - českého skauta (například střediska) je její vedoucí – a to od okamžiku ukončení volebního sněmu (čl. 187 Organizačního řádu Junáka).

 

Zastupovat právnickou osobu tedy mohou:

1. Její statutární orgán, který může být individuální (jedna osoba) nebo kolektivní (více osob – v takovém případě je nutné upravit, zda vystupuje a jedná za právnickou osobu každý člen statutárního orgánu samostatně, nebo společně několik členů, případně při jakých jednáních). 

 2. Kdokoliv, kdo k tomu získal výhradní oprávnění od statutárního orgánu na základě smluvního zastoupení – plná moc je osvědčení o zastoupení pro jednání navenek, tedy s třetími osobami).

3. Zaměstnanec, člen nebo člen orgánu právnické osoby v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, přičemž rozhoduje stav, jaký se jeví veřejnosti. Členům právnické osoby nebo jeho zaměstnancům je zákonem umožněno v omezené míře jednat jménem této právnické osoby – právně jednají v souladu s výkonem své funkce. 

 

Smlouvy

Smlouva patří v právní praxi k nejvýznamnějším a také nejfrekventovanějším právním institutům. Vyplývá to zejména z její funkce a účelu. Smlouva je významnou právní skutečností, a to dvoustranným nebo vícestranným právním jednáním, se kterým právní řád spojuje velmi významné právní důsledky. Na základě platně uzavřených smluv vznikají především závazkové právní vztahy. Například je to právo věřitele na plnění (pohledávku) od dlužníka a povinnost dlužníka splnit dluh.

Vedoucího střediska by měl vést pečlivou evidenci všech smluv, jež ve jménu střediska uzavřel.

 

Smluvní právo

Právní úprava smluv je oblast smluvního práva a je upravena v občanském zákoníku. Ten upravuje:

 

 Každá smlouva je uzavřena dvoustranným (případně vícestranným) právním jednáním, které musí sestávat:

b.  a přijetí nabídky druhou smluvní stranou (akceptace).

 Smlouvy jsou uzavírány nejčastěji ústní či písemnou formou. V praxi však nejsou vyloučeny ani případy smluv, kdy dojde k uzavření tzv. mlčky. 

Pokud zákon nestanoví žádnou zvláštní formu, mohou být smlouvy uzavřeny v jakékoliv formě. Zákon nebo dohoda však může vyžadovat určitou formu smlouvy (§ 560 občanského zákoníku). Nejčastěji se bude jednat o požadavek písemné formy, výjimečně i jiné (například ve formě notářského zápisu). Pokud není smlouva uzavřena v předepsané nebo dohodnuté formě, je neplatná. Písemnou formu musí mít vždy právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. 

 Právní předpisy dále upravují jednotlivé náležitosti smluv, bez kterých by smlouva nebyla platná. 

Smlouva je také platná pouze v případě, že obsahuje všechny části, které jsou v ní označeny. V tomto případě je vhodné smlouvu sešít sponkou a spoj zapečetit přelepkou, která se označí razítkem či podpisem. Viz například obrázek zde. 

 Pro běžnou činnost doporučujeme sadu vzorových smluv pro vedoucí středisek zpracované právníkem kanceláře ústředí Junáka.

 Jsou to například následující smlouvy:

• Nájemní smlouva na nemovitou věc
• Nájemní smlouva na movitou věc
• Kupní smlouva na movitou věc
• Smlouva o dílo

 

Nepojmenované smlouvy

Smlouvy podle občanského zákoníku lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří tzv. smlouvy pojmenované, které jsou přímo v zákoně upraveny (např. kupní, darovací, nájemní – viz zejména čtvrtou část občanského zákoníku). Vedle toho zákon umožňuje, aby smluvní strany uzavřely i takovou smlouvu, která není upravena jako smluvní typ. Podmínkou je, aby taková smlouva neodporovala obsahu nebo účelu zákona a aby její účastníci dostatečně určili předmět svých závazků. Protože tyto smlouvy nejsou mezi vyjmenovanými typy smluv, říká se jim smlouvy nepojmenované (inominátní). To současně znamená, že smluvní strany nemusejí tyto smlouvy žádným způsobem nazývat a při jejich uzavírání hned mohou formulovat jejich obsah. 

Na závěr je třeba dodat, že právní jednání (a tedy i smlouvy) se posuzují podle svého obsahu, nikoliv podle svého označení (názvu). Rozhodující je tedy v tomto vůle stran a obsah právního jednání.

 

Datové schránky

Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi orgány veřejné moci (např. úřady, soudy) na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé, ale i mezi fyzickými a právnickými osobami mezi sebou. Nahrazuje tedy klasický způsob doručování v listinné podobě. Datové schránky upravuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Datová schránka je povinná pro orgány státní moci, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, advokáty, daňové poradce a insolvenční správce. Ostatní si ji mohou dobrovolně zřídit a případně ji kdykoliv znepřístupnit. Spolky a pobočné spolky (tedy naše OJ) datové schránky mít nemusí.

Ústředí střediskům v současnosti zakládání datových schránek nedoporučuje, jelikož z dobrovolného nástroje se v některých situacích stává povinnost, která střediska může neúměrně zatěžovat (například povinnost podávání vybraných daňových přiznání či přehledů jen elektronicky s hrozící pokutou v případě podání v běžné papírové verzi). Naopak úřady stále často ignorují nařízení, že mají primárně komunikovat prostřednictvím datové schránky, a nikoliv klasickou poštou, takže v konečném důsledku musí středisko sledovat jak datovou, tak i poštovní schránku. Domníváme se, že negativa pro střediska převažují nad přínosy, a proto organizačním jednotkám zakládání datových schránek nyní nedoporučujeme. Ústředí tuto problematiku nadále sleduje.

Článek Datová schránka pro středisko od Ladislava Pelcla - Bilba, který je uveřejněn na skautské křizovatce, přináší prakticky pohled střediska, které datovou schránku při své činnosti používá.

 

Vnitřní právo Junáka

Pro funkci vedoucího střediska je nezbytné rozumět také vnitřním předpisům Junáka - českého skauta. Například pozbytí nebo změna věcného práva ke stavbám a nemovitostem, jakož i podstatné omezení práva na jejich užívání podléhá souhlasu Výkonné rady (VRJ). I když je povinnost souhlasu VRJ k uvedeným dispozicím zakotvena ve Stanovách a dokonce zapsána přímo ve spolkovém rejstříku u každé OJ, nemá to vliv na právní jistotu a platnost jednání vůči třetím osobám. Podepíše-li vedoucí střediska (případně jiná zmocněná osoba) bez souhlasu VRJ kupní smlouvu, kterou prodává klubovnu, je smlouva platná. Statutární orgán ovšem odpovídá za škodu, kterou by po něm mohl Junák soudně vymáhat.

Seznamte se proto detailně s klíčovými vnitřními předpisy:

• Stanovy
• Organizační řád
• Disciplinární řád
• Směrnice pro nakládání s osobními údaji
• Směrnice k vedení seznamu členů

 

Co z této kapitoly nezapomenout

Právní problematika se dotýká každodenní činnosti našich jednotek. Denně jednáme s třetími subjekty, vstupujeme do právních vztahů, uzavíráme smlouvy, přijímáme či poskytujeme plnění.

Je nutné si uvědomit, že do právních vztahů vstupuje středisko, nikoliv některý z jeho oddílů. Právě středisko je právnickou osobou (pobočným spolkem), má právní osobnost a je schopno vystupovat v právních vztazích vlastním jménem. Nositelem práv a povinností je tak skautské středisko. Z toho vyplývá, že i vlastníkem majetku (táborového vybavení, objektu kluboven či tábořiště) je středisko, i když je pravován a užíván některým z jeho oddílů.

Středisko uzavírá denně mnoho smluv, aniž bychom si to třeba uvědomovali. Ne všechny musejí mít písemnou formu. Můžeme uzavřít i smlouvu, která není jako typová uvedena v občanském zákoníku, tím, že se shodneme na jejím obsahu. V případě složitějších smluv (např. o převodu nemovitosti) je vhodné využít odborné právní pomoci.

Skautské středisko nese v právních vztazích odpovědnost, tedy negativní následky svého jednání. Může tedy odpovídat za škodu způsobenou třetím osobám jeho členy, být trestně odpovědné za spáchání trestného činu či přestupku. Rozhodně neplatí pravidlo, že „za vše je odpovědný vedoucí střediska”.

Za skautské středisko může vystupovat (např. uzavřít smlouvu) nejen vedoucí střediska. Dle vnitřních předpisů či zvyklostí jím mohou být další osoby, ať už půjde o jeho zástupce, hospodáře, správce kluboven, vedoucí oddílů, rádce družin či další osoby. Tyto osoby mohou za středisko jednat vždy v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich funkci.  

Pro výkon funkce vedoucího střediska je nezbytná znalost skautských vnitřních předpisů. Ty jsou k dispozici v elektronické podobě ve spisovně na skautské Křižovatce.

 

Otázky k diskusi:

1. Jakým způsobem máme na středisku ošetřen rozsah oprávnění jednat jménem střediska pro jednotlivé činovníky (hospodář, správce klubovny, vedoucí oddílů)?
2. Jakým způsobem řešíme na středisku situace, kdy náš člen způsobí v rámci skautské činnosti škodu samotnému středisku či třetí osobě?
3. Jakým způsobem máme ošetřeno zajišťování odborných činností, které nejsou zajišťovány členy střediska, ale externě (např. vedení účetnictví)?
4. Pomohlo by zefektivnění naší činnosti zřízení datové schránky pro středisko?
5. V jakém rozsahu máme ve středisku nastaveno pojištění odpovědnosti za škodu pro naše činovníky? Máme připojištěny i další členy střediska (např. vedoucí oddílů mimo oddíly mladších členů, rádce družin, činovníky na táborech, činovníky zajišťující hospodářské, organizační a technické zázemí)?
6. Máme ve středisku a v oddílech udělen a archivován souhlas našich členů s nakládáním s jejich osobními údaji?

 

Autor: Václav Dobrozemský - Vaša

(článek byl editován 30. 9. 2020)