Když nastane průšvih

(Vyšlo v časopisu Skauting č. 9/2003)

Akutní krize a co s ní

Při práci s dětmi nás potká spousta pozitivních zážitků a zkušeností, ale nemůžeme zapomínat na problémy, které mohou hrozit. Krize je zákonitý proces, který postihuje každé společenství v průběhu jeho vývoje. Může být signálem toho, že věci, vztahy nefungují tak, jak mají. Z krizí v oddílech často vznikají důležité poznatky a poučení nejen pro vůdce, ale i pro všechny členy. Konečně, zažili jsme je při vedení oddílu všichni. Běžné problémové, krizové okamžiky, kdy vzniká nedorozumění, řeší nepříjemné situace, lze tedy předpokládat, očekávat a s největší pravděpodobností nás nezaskočí.

Akutní krize, jak jsme si ji pro tentokrát nazvali, je jev, který nečekáme. Zastihne nás ve většině případů nepřipravené a není univerzální návod, jak ji řešit, případně, jak jí předcházet. Pokusíme se zde nastínit alespoň několik možností, jak se v takových situacích zachovat. Akutními krizemi v oddíle jsou situace svým způsobem tragické a svou podstatou zátěžové, např. sexuální zneužití dítěte, úraz s trvalými následky, smrt dítěte. Uvažujeme o situacích specifických tím, že se stanou na některé ze skautských akcí a odpovědnost v následném jednání leží na vůdci oddílu či akce.

Role vůdce oddílu

Vůdce je v případě akutní krize postaven do čela řešení celého problému. Není to jednoduchá pozice, protože svým způsobem musí vyjít ze své zaběhnuté role, kdy je „přítelem“, „ochráncem“, kdy je s dětmi „na jedné lodi“ a kdy je jasné, že existuje určité přátelské pouto mezi ním a dětmi. Musí vstoupit (zejména v počáteční fázi) do role odborníka, experta, musí začít jednat s odstupem a nadhledem, v klidu, bez výrazných emocí. A to je často způsob jednání, na který nemusí stačit. Neměl by se bát v jakémkoliv případě akutní krize POŽÁDAT O POMOC odborníky. Z vedení oddílu jsme totiž často zvyklí vše zvládat sami. Proto si neuvědomíme, že v těchto případech můžeme svým neodborným zásahem i uškodit.

Stejně jako není od věci doporučení, aby lékař neléčil vlastní rodinu, platí to podobně i v tomto případě. Vůdce na to nesmí být sám. Krizím je samozřejmě dobré předcházet, věnovat čas prevenci, pozvat odborníky na besedu do oddílu, sehnat si důležité kontakty na odbornou pomoc, aby byly v případě potřeby ihned k dispozici apod.

Vůdce také informuje

• policii – povinnost nahlásit trestné činy spáchané na dětech, ublížení na zdraví, smrtelné úrazy (vlastního policistu i pro vyšetřování nezletilých nabízí např. Bílý kruh bezpečí – viz. tabulka)
• středisko – spojí se s vůdcem střediska
• ústředí Junáka – můžeme vám pomoci, volejte krizovou linku Junáka 737 205 520
• média – sami média neinformujeme, ale často se o případ začnou zajímat skrze informace od Police či lékařů, proto je třeba s tím počítat. Pokud informujete ústředí Junáka (viz. výše), převezme za vás styk s médii. Proto poté média odkazujte na ně. Pokud tomu tak není, jmenujte osobu, která bude stále dostupná a jediná bude komunikovat s novináři. Při komunikaci s médii nepodlehněte panice, buďte věcní a potlačte své emoce. Odpovídejte pravdivě, stručně, nezatajujte fakta, vyhněte se popisu emocí a pocitů. Spolupracujte s policií a s jejich tiskovým mluvčím, připravujte s nimi jejich vyjádření.

Organizace, které vám mohou pomoci

Referát sociálně právní ochrany pro děti a mládež Zaštiťující orgán, který je součástí každého městského úřadu. Je možné se na něj obrátit i dříve než na policii. Převezmou řízení akce a sami zkontaktují důležitá místa. Usnadní tak situaci. Je celkem praktické zjistit si kontaktní osobu pro příslušné město či obvod, abyste se v případě potřeby na ni mohli obrátit přímo.

Krizová centra

Krizová centra byla zřízena pro pomoc v krizi a to nejen přímo pro postižené, ale i pro lidi, kteří bezprostředně řeší krizové záležitosti. Existuje několik center, kam se lze 24 hodin denně obrátit pro radu, pro kontakty, ale i kvůli tomu, aby člověk sdělil své obtíže a tím se v nich lépe vyznal (viz kontakty dále). Vůdce může centrum využít ke všem těmto účelům jak pro sebe, tak pro postižené dítě, jeho rodiče, či pro radu jak jednat dále v oddíle apod. Může využít i telefonických linek pomoci.

Jak hledat kontakty?

„No jo,“ řeknete si, „uvádíte kontaktní údaje pro Prahu, ale co my mimopražští? Zlaté stránky sice poskytují nepřeberné množství kontaktů na lékaře, psychology, terapeuty, právníky apod., ale jak se vyznat v tom, který odborník je pro nás vhodný?“ I zde může pomoci krizové centrum, třeba i jen linka důvěry, kde Vám po vylíčení situace mohou doporučit vhodný kontakt (terapii, právní pomoc apod.) v místě vašeho bydliště. Podívejte se na další kontakty na regionální centra.

Důležité kontakty v Praze:

• Linka Bezpečí 800 155 555 Ústavní 91, Praha 8 nonstop
• Centrum krizové intervence 284 016 666 Ústavní 91, Praha 8 nonstop Pro děti i dospělé
• Krizové centrum Riaps 222 580 697 Chelčického 39, Praha 3 nonstop Pro děti i dospělé
• Dětské krizové centrum 241 464 149, 241 480 511 V zápolí 21, Praha 4 Linka – nonstop Jinak: po-pá 7,30–16 hod Út –7,30–18 hod Pro zneužívané děti
• Bílý kruh bezpečí – linka DONA 251 511 313 Duškova 20, Praha 5 nonstop Mají vlastního policistu pro vyš.dětí, vlastí právní pomoc i psychoterapii.
• Růžová linka 272 736 263 Ruská 87, Praha 10 Po-pá 8–20 hod So-ne 14–20 hod Pro děti
• Diakonie 222 514 040 Belgická 22, Praha 2 Po-čt 9–22 hod pá 9–19 hod Pro děti i dospělé
• Právní pomoc Bílý kruh bezpečí – občanská poradna, tel. 257 317 110, Vinohradská 176, Praha 8, Po, Út, Čt 10–16 hod , záznamník