Získávání nových činovníků

Situací, které se přirovnávají k cibuli, je nespočetně mnoho. Jednou ze skautských situací, kdy se přirovnání k cibuli hodí, jsou okruhy spolupracovníků, přátel a známých střediska. Každá slupka spolupracovníků se na nějakou činnost hodí více a každé je třeba se věnovat.

Středisko by se mělo starat nejen o své členy a vedoucí. Ti jsou sice středisku nejblíže, dá se s ni- mi nejlépe spolupracovat a nejlépe je žádat, řadit k nejvhodnějším úkolům a motivovat, ale jejich přítomnost v nejbližším okruhu spolupracovníků je stojí mnoho času, energie a nadšení. Jak zapracovat na dalších „okruzích“? Jak získat nové lidi? Jak neztratit ty staré a proč rodiče členů chtějí o oddíle/ středisku něco vědět a s něčím pomáhat?

Tento článek se nebude primárně zabývat tím, jak získat vedoucí oddílů či jejich pomocníky (ale smysl i postup je v tomto případě téměř totožný). Bude se zabývat vztahem střediska k lidem v jeho bezprostředním okolí (druhou, třetí a čtvrtou slupkou) a předloží několik tipů, jak je získat, jak se k nim chovat a jak si je udržet.

První skupina - aktivní členové

Jedná se o lidi, kteří jsou středisku nejblíže (vedoucí oddílů, zpravodajové, aktivní roveři a OS, správci majetku...). Často pro něj zařizují více, či méně důležité práce a jak již to s aktivními a schopnými lidmi bývá, málokdy jich je dost na všechny naše nápady a cíle.

Když přijde úkol, často se o něj přihlásí sami. Stačí ho (úkol) jen vhodně (ve smyslu atraktivně) naformulovat a nabídnout. O to více se ale musíme soustředit na to, abychom si takového člověka udrželi a aby nám rád pomohl dlouhodobě, opakovaně. Nikdo nemá být do své činnosti nucen a zároveň mu má být umožněno pomáhat tak, aby mu to přišlo smysluplné, zábavné a mohl při tom alespoň částečně realizovat vlastní nápady a naplňovat své potřeby. Dobrý vedoucí by měl své členy znát a vědět, co jim může nabídnout. Občas je dobré zkusit si i s aktivními členy sednout a popovídat o jejich nápadech a podpořit je v jejich samostatném úsilí.

Tipy, jak na to:

• Zamyslete se na střediskové radě (ideální jsou výjezdní rady, delší povídání, při příležitosti Hodnocení kvality) nad motivacemi jednotlivých lidí pro práci pro středisko. Jak ulehčit méně spokojeným a jak využít jejich potenciál k jejich větší spokojenosti.
• Kdybychom nebyli skautské středisko, to by byla paráda, to bychom mohli dělat věcí! Vážně? Dejte dohromady několik věcí, které byste chtěli každý za sebe v životě zkusit, a pak společně zkuste přijít na možnost, jak to realizovat pomocí vašeho střediska.
• Víte, co nejhoršího se může stát, když ode- jdete ze své funkce? Víte, komu ji za čas pře- dáte? Co bude vaše další „práce“ ve středisku? Zkuste si položit takovéto otázky a zamyslet se nad tím. Co můžete ve vašem středisku udělat pro to, aby lidé znali odpovědi na tyto otázky a jejich funkce nebyla „jen povinnost, protože nikdo jiný není“?
• Domluvte se s nějakým aktivnějším členem kmene dospělých nebo roverem, aby převzal iniciativu za skupinu roverů nebo oldskautů. Většina pokusů o aktivity pro tuto skupinu, případně o její dobrou informovanost končí na nepřítomnosti nějakého koordinátora.

Druhá slupka - bývalí členové

Je přirozené, že tito aktivní lidé budou volně prostupovat do další, druhé slupky. Pracovat ve stře- disku na plný úvazek se nepoštěstí každému na celý život. Nalezení nové práce, změna školy či narození dítěte pro většinu lidí znamená nutné změny v prioritách i rozvrhu volného času.

Ne vždy to znamená opuštění střediska na- dobro, v mnoha případech se členové do středisek po nějakém čase vrátí. Třeba ne na své staré místo, ale pomoci mohou i jinde. K této slupce se váží čtyři pravidla:

• Poděkovat, ocenit práci, kterou dotyčný člověk vykonal. Byť vás jeho odchod nepotěšil, tak na tuto část nikdy nezapomeňte. Nemálo lidí se přes situace, které nastaly po jejich od- chodu, nikdy nepřenese a již nikdy nebudou ochotní pomoci.
• Pečovat (pokud nikdo bývalé členy nekontaktuje a neinformuje je o dění ve středisku, tak se není čemu divit, že středisko pustili zcela z hlavy a zabývají se jinými věcmi, třeba i velmi podobnými – jdou tam, kde cítí, že je o ně zájem).
• Požádat (zkuste zavzpomínat, čím jsou vaši bývalí členové v oddílech stále známí a o jakou drobnost je můžete požádat. Požádat lze o krátkodobou, nárazovou činnost, která je moc nezatíží, vám pomůže a navíc přinese druhému pocit z dobře odvedené práce.).
• Předložit (po požádání a společně dobře vy- konané práci je možné postoupit dále. Nicméně je nutné dát si pozor na mnoho věcí – pečlivě si promyslete a prodiskutujte, co přesně a proč zrovna jemu chcete něco nabídnout, promyslete si, proč by to měl přijmout a co by ho mohlo naopak odradit. Promyslete si i podmínky, za kterých jste ochotni spolupracovat a termín, na jak dlouho tuto spolupráci očekáváte.).

Tipy, jak na to:

• Na střediskové radě se pobavte o úkolech, které bude nutné v následujícím období udělat. Sepište k nim všechny podklady a oslovte vhodné bývalé členy. I ten, koho jsme už dva roky nepotkali, může pomoci třeba jako správce klubovny nebo připravit letáky na nábor.
• Pozvěte bývalé členy na výročí vašeho stře- diska. Zorganizujte sraz starých roverů na tá- boře – ať zase zažijí tu atmosféru. Pokud to půjde, nechte je udělat nějaký program pro děti – s trochou štěstí budete mít o jeden dobře připravený program více.
• Založte pro bývalé členy mailovou nebo facebookovou skupinu a informujte je o všem možném, o změnách ve vedení, o nových projektech, o tématech táborové hry... Cokoliv, co jim může přijít zajímavé, či podnítit jejich zájem o váš program.
• Vyrobte v klubovně Dvoranu slávy s fotkami bývalých vedoucích a jejich jmény.
• Zkuste zapojit své oddíly do projektu Skautské století (www.skaustkestoleti.cz). Děti mohou vyzpovídat oldskauty ze střediska.
• Zjistěte a využijte v programu povolání bývalého člena střediska. Návštěva zoo, novinové redakce nebo zázemí koncertu může děti nadchnout.

Třetí slupka - rodiče

Rodiče a jejich zapojení u střediska je často velice diskutabilní téma.

Hlavní výhodu rodičů vidím ve zkušenostech získaných v zaměstnání, kontaktech na vhodné partnery a často také zainteresovanosti, neboť jejich dítě může těžit z jejich pomoci. Toho je třeba využít – často se ptát, zjišťovat, zajímat se o rodiny dětí.

Rizika vidím naopak v potenciálních problémech plynoucích z toho, že rodič je přece jen člověk mimo středisko – nemusí znát všechny postupy a pravidla. Rodič je často také člověk, který již leccos zažil, umí a zná a ne vždy je snadné s ním vyjít. Z mých zkušeností vůdci také často zmiňují, že by rodiče neměli vidět „pod pokličku“ organizace, kam se uvolili vyslat své děti.

V případě žádosti o pomoc se řiďte podobnými pravidly jako u předchozí slupky, zvláště s důrazem na poslední pravidlo o nabízení práce. Navíc myslete na to, že rodiče se (velmi často) znají mezi sebou a informace o oddíle (pozitivní i negativní) se mezi nimi šíří poměrně rychle.

Tipy jak na to

• Zkuste poslat rodičům mail se seznamem věcí, které by se vám hodily do klubovny/na tábor. Uvidíte, kolik přebytečných rychlovarek, talířů nebo hokejek se vám najednou objeví před dveřmi klubovny.
• Jaké informace zjišťujete o rodičích při registraci dětí? Jsou pro vás všechny skutečně smysluplné, mají k nim přístup všichni, kteří ho potřebují? Jsou data aktualizována? Zamyslete se nad tím, co všechno potřebujete a co by se vám mohlo hodit. Vytvořte si vhodný systém, jak tato data vhodně a bezpečně využívat.
• Informujte rodiče v maximální možné míře. Bojíte se, že jim budete posílat moc mailů? Nebojte se, jde o činnost jejich dětí. 
• Sdílejte s rodiči střediskové a oddílové problémy, nebojte se poradit s nimi, či je vyzvat ke společnému řešení. Je lepší mít více informací a ještě si můžete zvýšit důvěryhodnost před rodiči. 
• Pozvěte rodiče na stavbu tábora, kromě pomocných rukou nebudete muset řešit dopravu dětí (či jejich kol a věcí). Navíc se se všemi seznámíte, oni uvidí, co všechno se dá za jeden den zvládnout a jak vy dokážete zorganizovat práci pomocníků. 
• Uspořádejte jednou za rok burzu oblečení a vybavení. Starší členové se mohou zbavit třeba malých krojů a mladší si nemusí kupovat zcela nový batoh. 
• Uspořádejte akci pro rodiče, kde se budou moci vzájemně poznat a pozvat vaše vedoucí oddílů. Nabídněte jim zde nějaké možnosti, jak mohou oni sami přispět svým dětem k lepšímu a pestřejšímu programu nebo ulehčit střediskovým povinnostem. 
• Poskytněte místo v klubovně pro maminky. Pokud máte klubovnu volnou ve vhodném termínu, tak ho nabídněte rodičům, ať se mají kde scházet a pobavit se spolu. 

Čtvrtá slupka - kamarádi

Tento bod se týká převážně roverského věku, ale nemusí pouze jeho. Občas se stane, že někdo z vedoucích jede na výpravu a chce si s sebou vzít někoho z kamarádů. Problémů to může způsobit dost, tento externista nezná děti, nemá zkoušky, neumí postavit stan, ..., ale proč ho kvůli tomu odmítnout? Proč ho to nenaučit? Vždyť on Svojsík taky nebyl odmalička skaut. 

Skautům se někdy vyčítá, že jsou příliš uzavření do sebe a neradi mezi sebe pouští ně- koho zvenku. Nadšený člověk se zkušenostmi z jiného prostředí může být velkým přínosem pro oddíly i vlastní středisko. Ze začátku bude vyžadovat trochu zvláštní zacházení – doporučuji si předem promyslet, jak s takovým členem pracovat, co mu říkat a nakolik na něho předávat zodpovědnost. Vyhnete se tak prvotním zbytečným nedorozuměním.

A osobní partneři roverů, vedoucích či členů střediska? Každý je jiný, někteří s dětmi nechtějí mít nic společného, jiní nemusí souhlasit se smyslem našeho počínání. V mnoha případech je ale vhodné předejít potenciálnímu rozhodování mezi skautem a osobním životem a (po domluvě s jejich protějškem) je zkusit zapojit do běhu střediska. Často vám to pomůže předejít pozdějším problémům.

Tipy, jak na to:

• Pobavte se s vedoucími o tom, jestli je vhodné, aby na výpravu jezdili kamarádi dětí. Jaké jsou možné výhody a jaká jsou rizika? Přejděte pak plynule na problém toho, zda je možné, aby na výpravu jel někdo „cizí“ a pomáhal vedoucím. Předejdete tak mnoha případným problémům a můžete předem stanovit nějaká pravidla.
• Vyzvěte rovery, ať zkusí oslovit své spolužáky nebo kamarády a společně absolvujte nějakou akci. Ty vhodnější z nich můžete zkusit oslovit minimálně na externí výpomoc během tábora nebo větších her.
• Zamyslete se, jak vhodně využít staré známé, kteří nejsou členy střediska, ale byli by ochot- ní vám s něčím pomoci. Určitě objevíte ně- jakou možnost, jak využít jejich potenciál.
• Víte, v čem vyniká váš partner? S čím by mohl středisku pomoci či poradit, kdyby chtěl? Zkuste se to dozvědět i o ostatních. Můžete být překvapeni, že přesně takového člověka byste právě teď potřebovali.
• Zkuste využít možnosti „zahraničního hostování“, kdy se vaší akce může účastnit nějaký zahraniční skaut (několik nabídek se nedávno objevilo na skautské křižovatce). Pro obě strany to může být velmi podnětná spolupráce.

Celá tato oblast je velmi komplikovaná, neboť se týká lidských vztahů, komunikace a motivace ostatních. Nicméně bez dovedností v tomto oboru se vám bude jen těžko pokračovat. Každý případ je specifický, ale zkuste využít alespoň část energie a uvidíte, že čas vynaložený na získání a udržení spolupracovníků se vám mnohokrát vrátí v jejich nápadech a úsilí.

 

---

Můžete také využít nabídky a poptávky na: 

 www.skaut.cz/jobs