Koronavirus: Právní a finanční dopady

Reagujeme na množící se dotazy ohledně dopadů aktuálních opatření k ochraně veřejného zdraví na činnost Junáka – českého skauta a jeho organizačních jednotek (OJ), v jejichž důsledku dochází k nutnému rušení rostoucího počtu připravovaných skautských akcí.

 

V souvislosti s tím vznikají otázky, jak mají při rušení akcí organizační jednotky postupovat nejen vůči přihlášeným účastníkům (členům a veřejnosti), ale rovněž vůči dodavatelům, kteří se na organizaci akce měli podílet svými službami. Jinými slovy – jaká jsou práva a povinnosti těch, kterých se zrušení konkrétní akce dotklo.

Vzhledem k mimořádné situaci, která u nás v novodobé historii nemá obdoby, je zatím nemožné všechny otázky jednoznačně zodpovědět. Chybí totiž závazná soudní rozhodnutí i ustálené názory odborné veřejnosti. 

Níže nabízíme prvotní závěry právní analýzy, kterou si Junák – český skaut nechává k této problematice zpracovat. Věříme, že Vám pomohou při řešení situací, s nimiž se vaše organizační jednotky mohou setkat v souvislosti s rušením připravovaných akcí.

POŘÁDÁNÍ AKCE JAKO SMLOUVA A ODPOVĚDNOST Z NÍ PLYNOUCÍ

Obecné principy

Pořádání akcí je činnost, při které reálně dochází k uzavírání řady smluv. Ty přitom nebývají jen písemné, ale často takzvané ústní, kdy se strany dohodnou na něčem konkrétním, aniž by o tom sepisovaly dokument a připojovaly k němu své podpisy. V souvislosti s akcemi se takto sjednávají například závazky zaplatit za pronajaté prostory či vybavení nebo umožnit účastníkům po zaplacení poplatku účast na pořádané akci. O platně uzavřených smlouvách platí, že mají být splněny. Poruší-li smluvní strana své povinnosti, odpovídá druhé smluvní straně za takové porušení. Odpovědnost poté spočívá zejména v povinnosti nahradit druhé smluvní straně škodu, která jí předmětným porušením vznikla.

Podmínky vzniku odpovědnosti a pravidla uplatnění nároků z ní plynoucích bývají zpravidla sjednány v příslušné smlouvě. Pokud v tomto ohledu smlouva mlčí (což bývá klasicky případ smlouvy uzavírané ústně či e-mailem), uplatní se podpůrná zákonná úprava smluvní odpovědnosti upravená v občanském zákoníku. Zákon však upravuje rovněž určité výjimky (okolnosti), které mohou smluvní strany zprostit odpovědnosti ze smlouvy, případně mohou přivodit zánik sjednaného závazku. Právě tyto výjimky mohou být klíčové pro posouzení případných povinností OJ souvisejících s rušením pořádaných akcí.

Epidemie koronaviru a opatření s ní související mohou být důvodem automatického zániku příslušné smlouvy pro takzvanou následnou nemožnost plnění. Stane-li se závazek OJ (uspořádat akci v určitém termínu) nesplnitelným, například v důsledku vládního zákazu konání akcí od 30 osob výše, závazek zaniká, aniž by bylo nutné se o to jakkoli aktivně přičinit. Je třeba, aby OJ svému dodavateli bez zbytečného odkladu oznámila, že z tohoto důvodu smlouva zaniká. Podmínkou zániku v tomto případě je, že závazek nelze splnit vůbec, tedy ani za pomoci třetí osoby nebo až po určené době. Pokud je  tedy právním předpisem vydán zákaz konání akcí v plánovaném termínu a nelze-li trvat na odložení akce (např. až po zániku protiepidemických opatření), je pravděpodobné, že závazek právě z důvodu následné nemožnosti plnění zanikne a stranám vznikne povinnost navzájem si vrátit, již poskytnutá plnění (účastnické poplatky, zálohu na služby apod.).

Odpovědnosti za porušení smlouvy se může zprostit ten, jemuž ve splnění smluvní povinnosti brání „mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli“. Epidemie koronaviru (a s ní související vládní opatření) může takovou překážku představovat zejména u akcí, jejichž přípravy (při nichž došlo k uzavírání smluv) začaly ještě před jejím vypuknutím. Nemůže však zdůvodňovat porušení smlouvy tehdy, pokud bylo s epidemií již možné počítat nebo porušila-li strana smlouvu ještě před výskytem epidemie.

Další výjimkou je výskyt takzvané podstatné změny okolností, v jejímž důsledku dojde k hrubému znevýhodnění jedné ze smluvních stran tím, že se jí neúměrně zvýší náklady potřebné ke splnění smlouvy. Ačkoli by epidemie (resp. její důsledky) mohla takovou podstatnou změnu okolností představovat, uplatnění tohoto důvodu je problematické v tom, že zakládá dotčené smluvní straně pouze právo domáhat se obnovy jednání o smlouvě či požádat soud o změnu či zrušení smlouvy. Současně není dotčená strana oprávněna odložit plnění.

Upozorňujeme však, že výše nastíněná pravidla jsou v občanském zákoníku formulována obecně a záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, jak budou v praxi vykládána a zda je bude možné uplatnit. Pokud se smluvní strany neshodnou na kompromisním řešení, bude výklad těchto pravidel a rozhodnutí o jejich aplikaci úkolem soudu.

Možná řešení situací, k nimž nejčastěji zaznívaly dotazy na SkautFóru

SITUACE A:

Členové (případně veřejnost) jsou přihlášení na akci, kterou pořádá OJ a která má být v rámci protiepidemických opatření zrušena. Mají účastníci povinnost zaplatit účastnický poplatek za akci? Má OJ povinnost vrátit již zaplacené účastnické poplatky?

1) Záleží na tom, zda má Junák - český skaut (OJ) možnost výběru, zda akci zrušit či nikoli.

• Pokud možnost výběru nemá, tj. zrušení akce je nařízeno vládou, ministerstvem zdravotnictví či hygienikem, může se jednat o mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku vzniklou nezávisle na vůli naší organizace a OJ by proto potenciálně byla zproštěna odpovědnosti za porušení smlouvy (neuspořádání akce v termínu), případně by závazek rovnou zanikl. Pokud nebude možné akci posunout na jiný termín, bude mít OJ pravděpodobně povinnost vrátit účastnické poplatky.
• Možnost rozhodování o zrušení akce může být i značně limitována, zejména tehdy, pokud se akce neruší z příkazu státního orgánu či jiné autority, ale pouze na jeho doporučení (včetně například World Health Organization). Otázka odpovědnosti je zde sporná a dle některých názorů zrušení akce z tohoto důvodu může mít stejné následky jako v předchozím případě. OJ proto doporučujeme shromažďovat argumentaci (např. doporučení vlády, hygieny či jiných organizací), že zrušení akce „na doporučení“ určité autority současně odpovídá smyslu závazného zákazu konání akce „z příkazu“ státu.
• Pokud OJ možnost výběru má, tj. zrušení akce není přímo nařízeno, ale z opatrnosti se akce nekoná, je případ problematičtější, neboť jde do určité míry o vlastní rozhodnutí OJ a její riziko a odpovědnost.

Odpovědnost OJ lze v této souvislosti minimalizovat například opatřením vyjádření státního orgánu (ministerstva, hygieny, krizového managementu obce či kraje) o tom, že rozhodnutí o zrušení akce je činěno k naplnění cílů (implementaci) závazných zákazů a opatření.

2) Záleží na tom, zda se účastník odhlásí z akce sám, či zda je akce zrušena (případně účast konkrétní osobě zakázána) ze strany OJ jako pořadatele.

• Pokud se účastník z akce odhlásí sám, jde o jeho rozhodnutí, které jde také spíše na jeho odpovědnost, ačkoli tato otázka není jednoznačně vyjasněna.
• Pokud je akce zrušena OJ jakožto pořadatelem, jde spíše o případ odpovědnosti OJ, a existují silnější argumenty pro to, že by účastnické poplatky měly být vráceny.

TIP: V těchto případech je také vhodné zkusit hledat kompromis a např. požádat účastníky akcí, pokud si to mohou dovolit, aby nevracely poplatky a touto formou OJ podpořily.

SITUACE B:

OJ je pořadatelem akce a za účelem její realizacemá objednané plnění u třetí osoby (dodavatele vybavení / pronajímatele prostor / dopravce). Akce má být z důvodu epidemie zrušena. Může OJ smlouvu s touto třetí osobou zrušit? Má povinnost za nevyužité objednané plnění dodavateli zaplatit?

1) Záleží na tom, jaká smlouva byla mezi OJ a dodavatelem uzavřena.

• Důvody pro výpověď či odstoupení od smlouvy mohou být v písemné smlouvě výslovně upraveny a mohou (avšak spíše zřídka kdy) dávat OJ právo na vrácení zaplaceného plnění – například za storno jízdenek, zájezdu apod.
• Nejsou-li důvody pro zrušení smlouvy výslovně upraveny (např. ústní smlouva), uplatní se zákonná úprava občanského zákoníku popsaná výše. Je třeba zkoumat, zda se některý z důvodů pro vyloučení odpovědnosti OJ relevantní či nikoli.

2) Záleží na tom, zda má OJ možnost výběru, zda akci zrušit či nikoli.

• Viz výše. Pokud možnost výběru nemá a souvisí-li služba dodavatele úzce s konáním akce (což nebude splněno například u zakoupených jízdenek), existuje vyšší pravděpodobnost pro zproštění odpovědnosti OJ za porušení smlouvy.

3) Záleží také do určité míry na tom, kdo smlouvu či přijetí smluveného plnění odřekl.

• Pokud smlouvu či plnění odřekne pořádající OJ, půjde s největší pravděpodobností o odpovědnost OJ (v případě sporu bude muset dokazovat, že se na ni vztahuje některá z výše uvedených výjimek - vyšší moc, nemožnost plnění).
• Pokud smlouvu či plnění odřekne dodavatel, půjde s největší pravděpodobností o jeho odpovědnost za porušení smlouvy a bude to on, kdo ponese náklady (OJ by neměla mít povinnost mu cenu za odepřené plnění platit) .

4) Pokud dodavateli vznikly před zrušením akce ze strany OJ v souvislosti s její přípravou určité náklady, vzniklo mu s nejvyšší pravděpodobností též právo na jejich náhradu, a to v rozsahu, v němž byly náklady účelně vynaloženy (například vypůjčení vybavení od subdodavatele apod.).

SITUACE C:

Lze uplatnit nárok na náhradu škody vzniklé v souvislosti s koronavirem u pojišťovny?

• Vždy bude záležet na druhu pojištění a sjednaných pojistných podmínkách. U nově uzavíraných smluv již pojišťovny zahrnují koronavirus do výluk z pojištění, u starších smluv bude záležet na tom, jak jsou výluky a případy vyšší moci (v jejichž důsledku není pojistné plnění vypláceno) formulovány.

Závěrem připomínáme, že s ohledem na obecnost zákonných pravidel a bezprecedentnost koronavirové epidemie je nyní velmi obtížné předjímat, jak se v praxi budou uvedená pravidla vykládat a jak se k řešení nastíněných situací postaví soudy. Při jednání s účastníky rušených akcí (a zejména s dodavateli)  OJ doporučujeme, aby vždy usilovaly o smírné a kompromisní řešení a co nejvíce eliminovaly riziko budoucího sporu a vzniku dalších nákladů.