Těžký život člena revizní komise

Co si budeme povídat, být členem revizní komise je dřina. Každotýdenní nálož práce, přesčasy, mizerný plat. Nadřízený vás nepochválí, kolegové se vás straní a co je nehorší – víš, že je tvá práce zbytečná a nikomu nemůže pomoci. Prostě bída.

Ahoj, říkají mi Vlče a mám o trochu více než stránku prostoru na to, abych ti ukázal, že je první odstavec plný nesmyslů a že funkce v revizní komisi rozhodně není zbytečné, otravná, ani zatěžující.

Začneme od začátku – být členem revizní komise (RK) není dřina – ano, je to zodpovědná pozice a ne jen titulek ve skautISu, avšak není to „práce“. Obyčejný revizák na průměrném středisku má za rok práce na 5 odpolední. Jednou zkontroluje dotovanou akci, podruhé tábory, potřetí celkové hospodaření střediska – počtvrté zkontroluje nápravu nedostatků a popáté dojde na střediskovou radu oznámit výsledek roční práce RK. Toto je minimum, můžeš samozřejmě (a je to vhodné) chodit na každou střediskovou radu, kontrolovat průběžně a ještě se jezdit vzdělávat, ale fungování v RK rozhodně není každotýdenní práce. Tři roky krát pět odpolední, to máme krásných 15 dní, které za svoji funkci budeš revizím věnovat. A jste na to tři!

A co se kolegů a „nadřízených“ (v uvozovkách proto, jak absurdní je to označení v našem hnutí) týče, vždyť to jsou hospodáři střediska, vedoucí a zástupce střediska a členové střediskové rady. Všechno lidí, kteří pokud chápou, co je účelem RK, její pomoc spíše uvítají. A pokud hospodáři/vedoucímu střediska opravdu záleží na tom, aby nebyl chod střediska ohrožen např. problémy s finančním úřadem, je v jeho nejlepším zájmu vycházet RK vstříc. Od tebe se na oplátku čeká nestrannost, přesnost a pochopení. A především, revizní komise nemá kárat (rozšířený to předsudek v naší organizaci), má poukazovat a zároveň pomáhat. Není pro středisko nic horšího než RK, která rok co rok podepisuje nachystané papíry o tom, že revize proběhla v pořádku, aniž by se na cokoliv podívala. Středisko tak odhazuje štít, který mu byl nabídnut. RK je stejně důležitou součástí kolektivu střediska jako zpravodajové nebo volení členi – to, že přímo nepracují s dětmi, z nich nedělá někoho „mimo“!

Nakonec k té zbytečnosti – tvá činnost v RK napomáhá tomu, že se vedoucí oddílu a jejich rádci nemusí strachovat, že by nebyly prostředky na činnost, že dar, který tak pracně sháněli, bude správně zaúčtován a že na táboře všechny peníze zaúčtovali správně. Nemusí o tom ani přemýšlet. Zeptej se 14 letého rádce, k čemu je RK. Málokterý to bude vědět, avšak to je úkon všech RK. Tišší strážci, bedlivě pozorující, čekající na chybu, aby na ni mohli upozornit a pomoci hospodáři k nápravě. Nikdy neber revizní kontrolu jako rutinu – ber ji jako zodpovědnou činnost, kterou pomáháš chránit středisko před problémy a kterou můžeš ulehčit spánek vedení střediska (vědomím, že je tu ještě někdo, kdo dává pozor na chyby a omyly).

Rád nazývám revizáky „dobrovolníky v dobrovolnické organizaci“, protože je náplní jejich činnosti kontrola práce jiných dobrovolníků. Jestli jsi v revizní komisi nově, nebo o ní přemýšlíš na příští sněmy, neváhej. Neslibuji ti zábavu, neslibuji ti adrenalin, avšak je to smysluplná pomoc středisku s minimem vynaloženého času.

Příjemné kontroly přeji, se stiskem levice,