....

Chyba na stránce: Stanovisko Ekologického odboru Junáka - českého skauta ke kůrovcové kalamitě v ČR a akci SOS Krkonoše - Křižovatka"

URL: https://krizovatka.skaut.cz/zpravodajstvi/4573-stanovisko-ekologickeho-odboru-junaka-ceskeho-skauta-ke-kurovcove-kalamite-v-cr-a-akci-sos-krkonose"

Stanovisko Ekologického odboru Junáka - českého skauta ke kůrovcové kalamitě v ČR a akci SOS Krkonoše

Stanovisko Ekologického odboru Junáka - českého skauta ke kůrovcové kalamitě v ČR a akci SOS Krkonoše

Podobně jako „první“ povodně v roce 1997 zastihla současná katastrofa smrkových lesů naši společnost značně nepřipravenou. Před čtvrt stoletím si málokdo z odborníků takový rozsah poškození lesních porostů dokázal představit. S vynaložením značného úsilí a prostředků byla tehdy sotva zažehnána např. imisní kalamita z druhé poloviny 20. století. Z dnešní perspektivy se úsilí lesníků o obnovu může zdát nedostatečné, přestože od roku 1996 lesní zákon vyžaduje vyšší druhovou pestrost při obnově lesních porostů. Les ovšem není prostředí, ve kterém lze vývoj uspěchat, lesník sází les pro svá vnoučata.

[Autory následujícího textu jsou lidé pohybující se dlouhodobě v oblasti ochrany přírody - je tedy možné, že ne všechny pojmy či informace budou přes veškerou snahu snadno pochopitelné při letmém čtení. Pokud vás tematika zajímá, věnujte, prosíme, textu dostatečnou pozornost a čas, případně se doptejte v komentářích nebo si další informace dohledejte.]

Co se stalo

Extrémně suché a teplé období 2014-2018 rozdmýchalo v lesích ČR kůrovcovou kalamitu. Do nebývalých rozměrů se rozšířila i kvůli dlouhodobým a prohlubujícím se socioekonomickým problémům v lesním hospodářství, především vinou nedostatku pracovníků. Zasaženy jsou zejména smrkové lesy na 1/3 jejich plochy, tj. zhruba 5 % plochy státu. Tam, kde se jedná o velkoplošný rozpad lesních porostů, tak přestávají plnit některé ekosystémové funkce (Jeseníky, Beskydy, České Švýcarsko, Žďárské vrchy). Přímé škody na porostech za loňský rok 2018 činily, podle různých odhadů, 3 - 13 mld. Kč a pro letošní rok se mohou znásobit.

Proč se nás kalamita dotýká

Nepřímé škody na tzv. ekosystémových službách je ve finančních částkách obtížné vůbec vyjádřit a přitom se bytostně týkají i nás skautů. Kromě dřevní hmoty jsou lesy především zásobárnou a zdrojem pitné vody, proto je většina našich horstev a jejich lesy zákonem vyjmenovaná jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Globální změna klimatu je ve středoevropském prostoru charakterizována hlavně rozkolísáním teplot a srážek. Lesy obecně a horské zvláště jsou ekosystémem, který nejvíce tlumí teplotní a hydrologické extrémy (hydrologická a klimatická funkce). Lesy zabraňují erozi a přesychání půdy (půdoochranná funkce), poskytují útočiště mnoha druhům organismů, včetně zákonem chráněných živočichů a rostlin (biodiverzitní funkce). V neposlední řadě jsou lesy cílem nespočetných výletů a táborů (funkce rekreační, edukační a estetická).

Po celém území republiky dramaticky chybí pracovní síly, které by pomohly jak při tlumení kalamity, tak při ochraně mladých lesů, ale zejména při jejich obnově. Naléhavě vnímáme potřebu obnovy přírodě blízkých lesů, tedy lesů druhově a věkově různorodých, takové lesy jsou mnohem odolnější.

Skautská pomoc SOS Krkonoše

Koncem dubna Správa KRNAP veřejně konstatovala kritický nedostatek sil pro odkorňování. Touto metodou tlumí rozvoj kůrovce ve snaze zabránit plošnému rozpadu kulturních smrčin a současně napomáhá jejich přeměně na přirozenější les. S nápadem podpořit národní park přišli skauti – jednotlivci, kteří Správě KRNAP nabídli svou pomoc. Vedení parku následně oslovilo přímo starostu Junáka - českého skauta s žádostí o pomoc. Po zvážení Ekologického odboru byla vyhlášena výzva skautské pomoci SOS Krkonoše, která má tyto zásady a cíle:

  • Ručním loupáním kůry z pokácených stromů napadených kůrovcem přerušit rychlý vývoj jeho populace a umožnit tím řízenou přeměnu kulturních lesů především ve třetích zónách národního parku a v jeho ochranném pásmu směrem k lesům přírodě blízkým.
  • Oloupané kmeny ponechat na místě k zetlení a zvýšit tím množství mrtvého dřeva v lesních porostech.
  • Zásahy jsou směřovány do druhotných monokulturních porostů v nižších polohách (především 3. zóny NP a jeho ochranné pásmo).
  • V zonálních horských smrčinách, které jsou součástí budoucí zóny přírodní (dnes I. zóna a části II. zóny) se nezasahuje, tyto porosty jsou ponechány samovolnému vývoji.
  • Primárním cílem je postupná obnova porostů přirozeným zmlazením. Na uvolněné místo budou, v případě potřeby, podsazeny na daném místě vhodné, ale chybějící dřeviny - buky, jedle, javory. Tam, kde se nacházejí v dosahu semenné stromy, postačí vzniklý přístup světla k rozvoji přirozeného zmlazení. Tím pomůžeme vytvořit přirozenější, strukturovanější a tudíž stabilnější les, lépe plnící všechny ekosystémové služby (zvýšení biodiverzity, intercepce a infiltrace vody, zabránění erozi, aj.) a odolnější proti větným, sněhovým i hmyzím kalamitám.

Správa KRNAP v této situaci a v těchto lokalitách nepreferuje velkoplošný rozpad porostů, protože náprava takového kroku by trvala mnohonásobně déle, než když celý proces přeměny v minulosti uměle vysázených lesů budeme usměrňovat. Pokud se podaří zbrzdit plošný rozpad lesů, má ekosystém mnohem jednodušší a komfortnější situaci pro přirozený restart, který je tak plynulejší a pozvolnější.

Vše o skautské pomoci SOS Krokonoše i o tom, jak se přihlásit >>>

Pomáhat přírodě má cenu i jinde

Ekologický odbor si je vědom, že nejde jen o Krkonoše a nejde jen o kůrovce. Problémy, např. zadržování vody v krajině, pokles biodiverzity a jiné, se týkají celého území ČR. Tato akce nemůže a nechce nahradit dlouhodobé a lokální činnosti oddílů, ani pomoc na táborech, ale je odpovědí na akutní výzvu KRNAPu, které je určena náročností jen pro roverské kmeny a dospělé skauty. Zapojit se do ochrany přírody však mohou oddíly všech věkových kategorií kdykoliv v průběhu roku. Z dlouhodobého hlediska mají pro ochranu přírody nezastupitelný význam drobné a pravidelné zásahy v blízkosti působiště jednotlivých oddílů. Ať se jedná o kosení louky, podporu chráněných druhů, výsadbu remízků, alejí či péči o studánky a mnohé jiné. Pro tyto aktivity rozvíjíme spolupráci oddílů s odborníky a správci chráněných území v rámci projektu - Oddíly (v) přírodě, který připravujeme na zveřejnění na větším území země než v je tomu v tuto chvíli, kdy je dostupný pro pražské oddíly.

Mějme na paměti: LES POTŘEBUJE NAŠI POMOC, MY POTŘEBUJEME POMOC LESA.

Za Ekologický odbor Junáka - českého skauta

Anna Šlechtová - Pírko, vedoucí odboru
Daniel Fiala - Dombas
Eliška Trnková - Upírek

logo

Článek publikoval

Zobrazeno: 1129x

Práce s článkem

4
kladných hlasů

Klíčové výrazy

Diskuse o článku

0 Názorů
Komentáře jsou dostupné jen přihlášeným členům Junáka.

Navigace:

  Nahlásit chybu