Metodika pro výchovné zpravodaje: 2. Jak budovat důvěru

 

Důvěru budujeme dlouho, ale ztratit ji můžeme ve vteřině. Proto je potřeba o ni aktivně pečovat.

 

Jedním z problémů, na který výchovný zpravodaj velmi často naráží, je, že jeho role není dobře pochopena. Vůdci oddílů jsou ke spolupráci s výchovným zpravodajem poměrně rezervovaní a mají pocit, že jim chce někdo zasahovat do činnosti JEJICH oddílu, omezovat je a kontrolovat. Nechápou, co by jim spolupráce s výchovným mohla přinést, a ani do ní nemají chuť.

K vysvětlení, co se za rolí výchovného zpravodaje skrývá, je tedy potřeba přistoupit velmi citlivě. Úkolem zpravodaje není kontrolovat, hodnotit a zasahovat, ale spíše podporovat, motivovat a rozvíjet. Zpočátku není jednoduché najít tu správnou a vyváženou cestu - proto začni pomalu, neinvazivně a vůdce do ničeho nenuť. Hlavně v počátku - jak si totiž nastavíte vaši spolupráci na začátku, vás může ovlivňovat poměrně dlouho. Poté, co všechny vůdce poznáš blíže, se i  komunikace s nimi stane jednodušší.

Velmi důležité pro práci výchovného zpravodaje je vybudování důvěry. Důvěra vůdců oddílů a střediskové rady ve vás je základem pro všechnu další činnost. Bez ní si nezískáte potřebnou podporu a budete v tom sami.

 

O důvěře

Důvěra je základem všeho a bez ní se daleko nedostanete. Nejste-li důvěryhodní, nedokážete druhé přesvědčit, prosadit své názory, vybudovat kvalitní a pevné vztahy. Je velmi těžké přijít na to, co důvěru vlastně vytváří, ale každý bezpečně pozná, když chybí.

Na základě čeho tedy vzniká důvěryplný vztah mezi námi a jiným člověkem? Jsou to hodnoty a postoje, které zastáváme, upřímnost, úcta, tolerance, otevřenost nebo jistota. Budeme-li při kontaktu s ostatními vědomě vnímat, že jde hlavně o tyto hodnoty, budeme při budování důvěry úspěšnější.

Dlouhodobá a pevná důvěra se neobjeví hned, je potřeba ji upevňovat a prohlubovat a je tedy velmi navázána na vztah jako takový. Je zajímavé, že ji budujeme dlouho, ale ztratit ji můžeme ve vteřině, proto je potřeba o ni “aktivně” pečovat právě tím, že si uvědomujeme již zmíněné hodnoty.

 

Jak si vybudovat důvěru jako výchovný zpravodaj

Získej podporu střediskového vedoucího pro své aktivity. Sejdi se s ním a popovídejte si o svých záměrech (podrobněji se těmto schůzkám věnuje Zmapování střediska). Domluvte se, s čím předstoupíte před střediskovou radu, jak vaši novou roli vysvětlí ostatním. Podpora střediskového vedoucího je velmi důležitá, zvláště v případě, že má on sám ve středisku respekt a podporu. Hned v počátku je dobré základně vymezit roli výchovného zpravodaje na střediskové radě, aby všichni chápali, s jakými oblastmi se na tebe mohou obracet a co mohou očekávat. Nezapomeň k tomuto účelu využít Popis činnosti střediskového výchovného zpravodaje. Pokud je role výchovného zpravodaje ve vašem středisku dobře zavedena, není třeba věnovat této počáteční fázi tolik času.

 

Jak si získat důvěru a podporu pro svou činnost u vůdců oddílů?

 

1. Udělej si čas na setkání s nimi a snaž se pochopit jejich potřeby (viz Zmapování střediska). Když věnuješ dostatek času naslouchání a ukážeš, že máš opravdu chuť pomoci řešit jejich problémy, odmění se ti větší otevřeností a pochopením.

 

„Jako výchovná zpravodajka jsem se s jedním oddílem při prvním setkání a povídání o oddíle dostala na téma komunikace s rodiči. Nabyla jsem dojmu, že vedoucí nejdou správným směrem a začala jsem jim vysvětlovat co a jak změnit a proč. Měla jsem pocit, že jim to může významně pomoci s problémem, který řeší. Po setkání se ale ukázalo, že jsem nejspíš přestřelila, o další spolupráci se mnou už holky neprojevily zájem. Pozdě mi došlo, že jsem do toho vstoupila příliš rychle a snad i příliš mnoho. Mým úkolem bylo primárně poslouchat a ne hned nabízet řešení a "správné" odpovědi. Úmysl byl dobrý, zvolená cesta evidentně špatná.”

Rozárka

 

Umění vzbudit důvěru souvisí se schopností umět pochopit druhé – jejich potřeby a je samotné. Pokud máme silně rozvinutou empatii, zvyšuje se i naše šance na úspěch u druhé strany. Druhá strana totiž cítí, zdali byla upřímně pochopena. Poté se vám dává všanc, že její důvěru nezklamete a ujistí se, že prvotní úsudek o vás byl správný.

 

2. Poznej jednotlivé vůdce oddílů a jejich oddíly - čím víc budeš vůdci rozumět a pochopíš jeho motivace, tím větší důvěru si vytvoříte. Nezapomínej, že každý oddíl a oddílový vůdce je unikát. Respektuj specifika jednotlivých oddílů. 

“V začátku jsem si v roli výchovného zpravodaje dal hodně záležet na tom, abych poznal jednotlivé oddíly. Porozuměl jsem tak a pochopil, co oddíly řeší v jejich specifiku a různorodosti - proč některé věci dělají jinak než ostatní. Teprve potom jsem se jim snažil nabídnout pomoc nebo radu. Jakmile to člověk začne dělat obráceně, je to odsouzeno k zániku.”

Vojta Prokeš

 

3. Naslouchej - dej vůdci oddílu prostor, naslouchej jeho problémům a pohledům. Neměj pocit, že ho na počátku musíš zavalit svými ambiciózními plány a nabídnout řešení na všechny problémy, právě naopak! To, čemu se budeš věnovat, musí vyjít z potřeb jednotlivých oddílů. Důvěřuj schopnostem člověka, který sedí naproti tobě - pokud ucítí, že ty důvěřuješ jemu, bude spíše i on důvěřovat tobě. Vše co děláš, dělej v dialogu s ostatními. Ptej se na potřeby oddílových vůdců a střediskové rady, naslouchej ostatním!

 

Jak na takový „naslouchací” rozhovor?

- hodně se ptej, neprezentuj pouze svou představu

- neskákej druhému do řeči, nech ho domluvit (to je jeden z nejčastějších prohřešků)

-  věnuj druhému plnou pozornost, dívej se mu do očí, přikyvuj a používej slova, kterými dáš najevo pochopení a zájem (aha, rozumím, jistě, hm, to rozhodně apod.)

- shrnuj, co bylo řečeno a pokud nerozumíš, zeptej se na vysvětlení, ověř si, že jsi   informace správně pochopil

- nezapomeň také sledovat řeč těla (gesta, výrazy) tvého partnera v diskusi - může ti mnoho napovědět

Správné naslouchání můžeš trénovat při jakémkoliv jiném rozhovoru. Zkus si také všímat toho, jestli umí naslouchat lidé kolem tebe - je to skvělý trénink! 

To, co vyzařujete a jak důvěřujete vy druhým, ovlivňuje míru důvěry, kterou vám projeví ostatní.

4. Přiveď vůdce oddílu k zamyšlení - neboj se pokládat mu i obtížnější otázky, které provokují k zamyšlení. Otázky, které míří nejen na silné stránky oddílu, ale také na jeho slabé stránky. Proberte, co v oddíle špatně funguje, zda v minulosti narazil na obtížný výchovný problém, u kterého by ocenil radu odborníka apod. Dej si ale pozor na to, že se pohybuješ na tenkém ledě a váš rozhovor by se rozhodně neměl týkat pouze toho, co se v oddíle nedaří. Tyto oblasti je třeba citlivě vyvážit, aby vůdce neměl pocit, že je „na koberečku”.      S vůdcem oddílu si o jeho oddíle takhle komplexně  patrně již dlouho nikdo nepopovídal a jistě ocení tvou chuť naslouchat a zamýšlet se s ním nad fungování oddílu.

 5. Dodržuj své sliby. Pokud vůdci oddílu/střediskové radě něco slíbíš, splň to. V případě, že z nějakého důvodu nejsi schopen svůj slib dodržet, vždy vysvětli, proč se tak stalo, ale nevyhýbej se zodpovědnosti ani nepředpokládej, že na to druhá strana snad zapomněla. Nezapomínej si také dávat pozor na to, co slibuješ, abys byl schopen svým slibům dostát.

Když cokoliv, co vyjde z vašich úst, také tak učiníte, budujete si zároveň respekt a silnou důvěru.

6. Projevuj zájem. Ukazuj vůdcům oddílu, že ti na činnosti oddílu skutečně záleží - zeptej se mezi řečí na chodbě klubovny, jak se oddílu daří, jak dopadl víkendový výlet, jestli se zlepšila docházka rádců apod. Na střediskových radách pravidelně informuj nejen o svých aktivitách, ale pochval oddíly za vydařenou akci, oceňuj a motivuj k další činnosti.

7. Žádej na své aktivity zpětnou vazbu, vyzývej ostatní k hodnocení své vlastní činnosti – když ostatní uvidí tvou otevřenost, snadněji se sami otevřou tobě a budou ochotněji přijímat zpětnou vazbu na činnost svých oddílů.

8. Buď flexibilní – reaguj na aktuální potřeby a problémy oddílů.

 

Slova psychologa na závěr:

Chcete-li na druhé působit důvěryhodně, měli byste sami:

• Být spolehliví. Touto vlastností si ve vztahu můžete velmi pomoci a na druhé tím vždy uděláte dojem. Budou vám i více věřit a cítit, že respektujete také vy je.
• Být předvídatelní. Umět lidi čas od času překvapit není na škodu, z dlouhodobého hlediska je ale pro vztahy lepší, když ve vás ostatní umí číst a mohou si být vámi více jistí.
• Dělat to, co říkáte. Být schopen dělat to, co skutečně řeknu, a neslibovat nesplnitelné. Když cokoliv, co vyjde z vašich úst, také tak učiníte, budujete si zároveň respekt a silnou důvěru.
• Důvěřovat ostatním. Když věříte ostatním a jejich schopnostem, mohou i oni důvěřovat vám.

 

 

V článku byly použity citace: 

Šmorancová Šraibrová, Nikola. Věc důvěry. Psychologie.cz [online]. 17. 11. 2014. Dostupné z: https://psychologie.cz/vec-duvery/