Sněmy: Kdo je a není delegátem střediskového sněmu? Aneb jak je to s těmi činovníky.

Kdykoli středisko pořádá svůj sněm, musí na něj pozvat všechny oprávněné delegáty. A tak je období sněmů i časem, kdy někteří přemýšlí, kdo vlastně je a není delegátem a jak je to s těmi činovníky. Proto v tomto článku přinášíme vysvětlení s odkazy na skautské předpisy a také několik konkrétních příkladů, na které se často střediska ptají.

Poznámka: Níže popsaný stav je aktuální k sezoně sněmů 2016/2017 (odpovídá novým Stanovám z roku 2014 a Organizačnímu řádu účinnému v roce 2016). Pokud se něco v roce 2017 či později změní, budeme článek aktualizovat.

Kdo je delegátem střediskového sněmu?

Dle Organizačního řádu jsou delegáty střediskového sněmu činovníci, kteří jsou členy daného střediska a to i v případě, kdy vykonávají činovnickou funkci mimo orgány střediska. Pokud však osoba ve středisku jen hostuje, pak je delegátem střediskového sněmu jen v případě, že svou činovnickou funkci vykonává přímo u tohoto střediska. (viz čl. 118 OŘJ)

Na střediskovém sněmu se tedy nesejdou jen členové střediskové rady, ale i mnoho dalších osob, které zastávají činovnické funkce. A ti všichni jsou delegáty sněmu, kteří na sněmu mohou hlasovat. S rozhodnutím, kdo je a není delegátem střediskového sněmu vám pomůže skautIS. Ten automaticky při svolání sněmu označí všechny činovníky z vašeho střediska za delegáty sněmu a o konání sněmu je informuje zprávou. (skautIS nedokáže poznat pouze několik speciálních činovnických funkcí, které jsou spojeny s lesními kurzy/školami či zkušebními komisemi VzA, ale to se týká jen relativně malého množství sněmů)

Konkrétní příklady funkcí, které jsou činovnické a osoby tedy budou delegáty střediskového sněmu, najdete níže v tomto článku.

Kdo je to činovník?

Abyste správně poznali, kdo je delegátem střediskového sněmu, je potřeba se nejprve podívat na to, kdo je to činovník. V žádném případě totiž neplatí, že by každý dospělý člen byl ihned činovníkem, nebo že každý kdo dělá jakoukoli věc v organizaci je okamžitě činovníkem. Pravidla k činovnickým funkcím najdete v obecné rovině ve Stanovách a podrobněji pak v Organizačním řádu (případně některých dalších předpisech).

Stanovy obecně činovníka definují v čl. (22) a (23). A zjednodušeně řečeno jsou to členové, kteří přijali spoluodpovědnost za naplňování poslání a přijali nějakou činovnickou funkci. Činovníkem může být jen osoba k výkonu takové funkce způsobilá. Nezletilá osoba tedy může být činovníkem, ovšem nikdy nemůže vykonávat některé funkce (viz OŘJ, čl.184).  

Jaké náležitosti musí splňovat a co to vlastně je ta činovnická funkce najdeme v Organizačním řádu, kde se problematiky týká kapitola 5.1 Obecná ustanovení o činovnících (čl. 181 - 186).

Jednoduše řečeno je činovnická funkce taková, která:

• je dlouhodobá,
• souvisí s řízením organizace, jejich organizačních, výchovných či vzdělávacích jednotek,
• jsou s ní spojeny řídící, kontrolní či jiné podobné pravomoci
• a člen byl do funkce ustaven zvolením nebo jmenováním (v souladu s vnitřními předpisy).

Činovnická funkce může být vykonávána individuálně (např. vedoucí střediska) nebo v rámci kolektivního orgánu (např. volený člen v rámci střediskové rady).

Ne každá funkce je činovnická

Ale pozor, jak už bylo zmíněno, v žádném případě neplatí, že by každý dospělý byl činovníkem a dokonce ani každý, kdo vykonává nějakou funkci není hned činovníkem. Protože funkce nemusí být činovnická (nenaplňuje výše uvedené náležitosti). Takže například oddílový nástěnkář, oddílový pokladních nebo třeba osoba zajišťující ubytování ve skautské klubovně a mnoho dalších funkcí, prostě není činovnickou funkcí. A to především z toho důvodu, že daná funkce je krátkodobá, nebo nesouvisí přímo s řízením organizace, často navíc funkci vykonává i neplnoletá osoba a do těchto funkcí nejsou osoby ani oficiálně voleny či jmenovány (v souladu s vnitřními předpisy), ale jsou spíše jen pověřovány, aby nějakou činnost dělali (viz. čl. 183 OŘJ).

Příklady funkcí + jde o delegáty?

Protože se nám schází dotazy na různé konkrétní funkce, uvádíme zde příklady s jasným uvedeném, zda je či není činovnická a zda osoba bude či nebude delegátem střediskového sněmu.

Delegátem střediskového sněmu jsou

Osoby zastávající níže uvedené činovnické funkce jsou delegáty střediskového sněmu, pokud mají ve středisku členství (a funkci mohou mít kdekoli). Pokud ve středisku jen jen hostují, pak jsou delegáty jen když funkci vykonávají v daném středisku (např. vedoucí roverského kmene zde jen hostuje, ale vede kmen v tomto středisku). Zároveň platí, že dané osoby musí v době konání sněmu danou funkci vykonávat (delegátem tedy není bývalý vedoucí ani nic podobného).

• vedoucí střediska a jeho zástupce
• volení členové střediskové rady
• jmenovaní zpravodajové střediska (např. hospodář střediska, výchovný zpravodaj, zpravodaj pro rovery, duchovní zpravodaj, organizační zpravodaj apod.)
• členové a předseda revizní komise
• vedoucí oddílů a všichni jejich zástupci (se souhlasem střediskové rady je oficiálně do funkce jmenuje vedoucí střediska)
• osoby s obdobnými funkcemi na vyšších organizačních jednotkách (okres, kraj) či ústředí (členové NJ, VRJ, RSRJ, ÚRKJ, členové odborů VRJ či pracovních skupin NJ apod.)
• vedoucí a instruktoři lesních škol a kurzů, členové zkušebních komisí VzA dle ŘVČČJ (ale jen v období, kdy daný ročník akce/zkoušky probíhá - od začátku akce/existence komise do podání závěrečné zprávy, ale ne později 3 měsíců po akci)

Všechny členy v těchto funkcích (až na poslední bod u vzdělávacích akcí) skautIS pozná a automaticky je označí za delegáty střediskového sněmu.

Kdo standardně není delegátem střediskového sněmu

Nejčastějším důvodem je to, že daná funkce není činovnická, nebo ji obvykle vykonávají neplnoleté osoby, případně je její výkon časově či účelově velmi omezen a nejde o funkci, která by splňovala potřebné znaky činovnické funkce. 

Delegátem střediskového sněmu tedy NEJSOU:

• družinoví ani oddíloví rádci (obvykle jde o mladší členy, nejde o funkce s oficiálním jmenováním střediskem)
• osoby pomáhající s ubytováním či správou klubovny (obvykle nejsou oficiálně jmenovaní, ale jsou jen pověřeni nějakou činností)
• rodiče ani libovolný dospělý člen (nejde o výkon činovnické funkce, proto nejsou delegáty střediskového sněmu
• delegáti minulého VSJ nebo minulého okresního či krajského sněmu (výkon této činovnické funkce je úzce svázán s daným sněmem - slouží pro to, aby osoba jako činovník mohla fungovat na daném sněmu VOJ či VSJ, případně bez nutnosti nových voleb být delegátem mimořádných sněmů; ale nejde o dlouhodobou činnost a výkon takové funkce je v době konání střediskového sněmu už dávno skončen)
• různé pomáhající osoby u oddílů (jejich činnost je obvykle nahodilá, výkonem jsou maximálně pověřeni, ale ne oficiálně jmenováni střediskem)
• všichni dospělí bez ohledu na funkce (ani kdyby jim "hlasovací právo schválil střediskový sněm" - takové rozhodnutí by bylo v rozporu s řády a Stanovami a proto by nebylo platné)

Související předpisy

Dotazy a připomínky

Věřím, že tento článek povede vyjasnit některé komplikovanější situace a už zbytečně nebudete muset tápat, kdo je činovníkem a kdo pak i delegátem střediskového sněmu. Pokud však i přesto budete mít nějaký dotaz, určitě se na nás obraťte e-mailem registrace@skaut.cz

Ondřej Peřina (Jerry)
zpravodaj pro ICT a organizaci